MZV Rakouska: Vyčleníme dalších 2,5 milionu eur na humanitární pomoc pro východní Ukrajinu

Ministři zahraničních věcí České republiky, Slovenska a Rakouska uskuteční ve dnech 7. a 8. února pracovní návštěvu Ukrajiny. Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg prohlásil, že stále věří v diplomatické urovnání situace na Ukrajině. Svůj postoj sdělil na tiskové konferenci po návštěvě Donbasu.

Rakouský ministr zdůraznil, že poprvé po mnoha letech nastala v Evropě situace, kdy „hrozí vojenská konfrontace“.

„Já, možná proto, že jsem ministr zahraničí, stále věřím v možnosti diplomacie, ty ještě nejsou u konce. A jsem rád, že diplomatické kanály stále fungují, musíme těchto možností využít,“ řekl Schallenberg na tiskové konferenci po své návštěvě Donbasu.

Na tiskové konferenci také potvrdil, že pomoc bude poskytnuta v nejbližších dnech.

„Dnes mohu potvrdit, že rakouská vláda poskytne Mezinárodnímu výboru Červeného kříže a nevládním organizacím, které zde působí, během několika dní humanitární pomoc ve výši 2,5 milionu eur,“ sdělil Schallenberg na tiskové konferenci.

Zopakoval také oddanost Rakouska. „Nemyslete si, že jsme vás opustili, tak to není,“ uzavřel.

Mimo výše uvedené ministry se na návštěvu Ukrajiny chystají také další představitelé evropských zemí. Ukrajinský šéf diplomacie Dmytro Kuleba uvedl, že v pondělí přiletí do Kyjeva také šéfka německého resortu zahraničí Annalena Baerbock, v úterý pak navštíví Donbas.

Kromě toho v úterý navštíví Ukrajinu také francouzský prezident Emmanuel Macron, který bude jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Zmiňme, že spolu s Macronem přiletí do Kyjeva také francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.

Podle ukrajinského ministra zahraničí Kyjev vynakládá veškerá úsilí, aby byl zachován mír a aby donutil Moskvu k deeskalaci a stažení vojsk, které byly podle Kuleby shromážděny u ukrajinských hranic bez příčiny.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla zveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.

V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má dojít k příměří a stažení těžkých zbraní z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky – protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.

Kreml a Ministerstvo zahraničí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšíření zahraničního seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení, čímž ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.

Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.