Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Češi se války neobávají. Ale média straší dál

© Sputnik / Vladimír Franta Praha
 Praha  - Sputnik Česká republika, 1920, 08.02.2022
Budou to do nás lít horem dolem. Média hlavního proudu jsou zklamaná. Jejich propaganda války nezapůsobila. Lidé se víc bojí drahoty a covidu. Ukázal to průzkum.
Selský rozum zvítězil nad válečnou propagandou. Dnes a denně slyšíme z médií hlavního proudu, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. Že Rusko ohrožuje Severoatlantickou alianci. A že američtí vojáci ve východní Evropě jsou pro naše dobro.
Tento kolovrátek se točí od podzimu loňského roku. Jestliže mu někdo věřil, tak definitní tečku za těmito fake news udělal Bloomberg. Americká agentura v sobotu oznámila ruskou invazi na Ukrajinu. Ta se, samozřejmě, ukázala jako lež.
Asi říkáte, jak česká společnost reaguje na válečnou masáž médií hlavního proudu? Začala se česká společnost bát války, jak si to dirigenti mediální masáže naplánovali? Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukazuje, že Češi mají jiné obavy. Bojí se o své zdraví a svůj blahobyt.
„Dvě třetiny (64 %) českých občanů podle vlastního vyjádření mají nějaké obavy, 36 % se naopak ničeho v současnosti neobává. V porovnání s listopadem 2019 se podíl lidí pociťujících nějaké obavy zvýšil o 10 procentních bodů a dosáhl úrovně z let 2006 až 2009," stojí v průzkumu CVVM.
A jak se to má s těmi obavami? „Na prvním místě s výrazným odstupem je COVID-19 (38 %), následují obavy o vlastní zdraví (19 %, v roce 2019 20 %), nově obavy ze zdražování (14 %, v roce 2019 3 %), obavy z války (14 %, pokles oproti 2019 o 6 procentních bodů), obavy o životní úroveň (10 %, stejně jako v 2019). V porovnání od roku 2015 vidíme naprosté opadnutí vlny obav spojené s migrační vlnou a především obavy z terorismu. V souvislosti s tímto poklesem se významně snížily i obavy o bezpečnost. V souvislosti s nízkou mírou nezaměstnanosti poklesly i obavy s ní spojené. Výrazně poklesly obavy spojené se zhoršováním životního prostředí (z 22 % z roku 2019 na současných 7 %)," říká průzkum.
Jak se to dá přeložit? Češi se nebojí o svou bezpečnost, strašení nepomáhá. Ale o to víc se bojí zdražování v obchodech a svého zchudnutí kvůli Fialově bídě. Výrazný pokles obavy spojený s ekologií také ukazuje, že Greta Thunbergová to u české veřejnosti prohrála.
Znamená to ale, že média hlavního proudu spustí naplno válečnou mediální masáž, aby Češi zapomněli, že se mají hůř a v obchodech všechno zdražuje? To vyloučit nikdo nemůže.
Na obavy Čechů a válečenou hysterii médií hlavního proudu se Sputnik zeptal politického analytika a sociologa Jana Klána.
„Samotný průzkum jsem studoval a je z něho patrné, že lidé se nejvíce obávají toho, co se jich přímo dotýká. Ať už je to věc, která je může přímo ohrozit na jejich zdraví – epidemie nebo to, co přímo zasáhne do jejich peněženek – zdražování. Války se logicky tolik bát nebudou, protože jednak to není věc, která by byla až tolik aktuální, byť se to klasická média snaží vykreslovat jinak. I kdyby válka na Ukrajině vypukla, tak se lidé budou spíš obávat dále zdražování plynu, protože přes Ukrajinu proudí ruský plyn nebo se budou obávat migrační vlny, která by z důvodu války nastala.
Vzhledem k tomu, že by se válka vedla daleko od našeho území, tak by lidé spíš měli obavu o svoji bezpečnost než z toho, že by se válka přenesla na naše území. Do budoucna bude zajímavé sledovat, jak budou média připravovat veřejnost na případný „preventivní“ útok proti Rusku. Ostatně tohle známe již z dob ilegální války v Iráku, kdy se na základě smyšlenek a lží ujišťovala veřejnost, že Irák je největším nepřítelem. V této situaci to bude Rusko, kdo už je vykreslován jako nepřítel číslo jedna. Nicméně doufám, že horké hlavy zchladnou, Ukrajina zůstane zamrzlá (ostatně to vyhovuje oběma stranám) a nevstoupí do NATO, protože přístupovou dohodu musí odsouhlasit všechny členské státy, a to je při současném počtu členů (30) prakticky nemožné.
Dále si musíme říci, že za zdražování energií může právě onen zamrzlý konflikt na Ukrajině a zatím stále nefunkční plynovod Nord Stream 2. Takže pokud by se nějaký konflikt rozhořel, tak je to z důvodu nerostných surovin a jejich dopravy do Evropy. To, že se lidé více obávají koronaviru, je logické, protože je to problém, který je tady a teď, a ještě nějakou dobu s námi bude. Navíc se s tímto tématem potkávají dnes a denně, případně potkávají či znají někoho, kdo byl nakažen," říká sociolog.
Znamená to, že strašení válkou, tím antiruským mediálním militarismem, nepomáhá? Lidé na to neslyší?
„Lidé slyší na antiruský militarismus naší vlády, který se čím dál více podobá stylu politiky začátku 50. let 20. století v USA, kdy vládla rudá panika, a začal pověstný mccarthismus ve stylu honu na čarodějnice. Naše společnost je v pohledu na Rusko rozdělena. Je zde skupina lidí, kteří vnímají Rusko jako nepřítele za to, co na našem území po roce 1968 dělal nebo spíš nedělal tehdejší Sovětský svaz, a pak je zde druhá skupina lidí, kteří Rusko vnímají veskrze pozitivně za jeho úlohu při osvobozování naší země v roce 1945.
Oba dva pohledy jsou legitimní a podstatné pro chápání současného postoje naší veřejnosti směrem k Rusku. Bohužel se v mediálním prostoru více skloňuje rok 1968 a doba následující, než roku 1945 a od toho se odvíjí, že Rusko je nepřítel. Jenže doba je úplně jinde a je potřeba si říci, že dnešní Rusko není SSSR. Navíc je nutné s touto zemí počítat, ať se nám to líbí nebo ne, protože je to největší země na světě a má nejvíce nerostných surovin," míní pan Klán.
O budoucnost a situaci ve světě se obává pouze 5 procent Čechů. Znamená to, že jsme národ optimistů?
„Lidé žijí tady a teď. Kolem nich je relativní stabilita a to, co se odehrává tisíce kilometrů, je celkem nezajímá. Z tohoto důvodu se může jevit právě ono nízké číslo jako zavádějící. Žijeme totiž v relativním blahobytu, který ale brzy narazí na své limity. Ať už půjde o klimatickou změnu nebo šíření různých jiných patogenů, než je koronavirus. Naše globální civilizace je silně zranitelná a na světě může bez problémů dojít rychle k nějaké apokalypse – od výbuchu jaderných bomb, až třeba po výbuch sopky. Jakmile k tomuto dojde, tak se procento lidí, kteří se budou obávat o budoucnost světa, nepochybně zvedne.
Určitým varovným signálem je, že skupina vědců nedávno varovala, že jsme nejblíže nějakému konfliktu (konci světa), než bylo v dobách studené války. Hodiny ukazují 100 vteřin do soudného dne. Už to by mělo lidi varovat, aby nebyli takoví optimisté," říká politický analytik a sociolog Jan Klán.
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала