Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Olympijské hry diplomatů okolo krize na Donbasu. V čem spočívá „plán Putina“? Názor

© Sputnik / Sergey Guneev / Přejít do fotobankyFrancouzský prezident Emmanuel Macron a ruský prezident Vladimir Putin během tiskové konference v Moskvě
Francouzský prezident Emmanuel Macron a ruský prezident Vladimir Putin během tiskové konference v Moskvě - Sputnik Česká republika, 1920, 08.02.2022
Kyvadlová diplomacie jede na plné obrátky. Jaký je ale výsledek Macronových návštěv Moskvy a Kyjeva, ministrů zahraničí Česka, Rakouska a Slovenska na Donbasu, schůzek německého ministra zahraničí v Moskvě a Kyjevu? Snížilo se nebezpečí vojenského konfliktu v Evropě? Se Sputnikem to probral zkušený politik a dlouholetý bývalý poslanec Leo Luzar.
Leo Luzar: Hlavním tématem dnešních dní je jistě ukrajinská krize. Nechci vůbec polemizovat s dramatickou situací na linii střetu mezi vládou v Kyjevě a samozvanými republikami Luhansk a Doněck. Tam reálně umírají lidé, to by si všichni ti, kteří cítí potřebu toto téma řešit, měli uvědomit. Spanilé jízdy „podpory a solidarity“ ze strany politiků EU jsou plné fotografií usměvavých tváří v neprůstřelných vestách a nic neříkajících řečí, které nikomu nepomohou, a nakonec ani těm politikům nepřinesou to, co očekávají v rámci svého zviditelnění. Protože čas již dávno ukázal, že tento zamrzlý konflikt nejde vyřešit silou, aniž by nebyly riskovány obrovské ztráty životů civilistů. Proto Ukrajinci zdvořile vítají tento turismus politiků, ale určitě by více přivítali reálnou materiální pomoc ve velmi těžkých životních podmínkách současné Ukrajiny.
Tato země je totiž úspěšně rozkradená oligarchickými strukturami za mlčícího přihlížení EU. Pokud by totiž životní úroveň země po euromajdanu v roce 2013 zaznamenala výrazný růst a demokratizaci společnosti, tak dnes už dávno obyvatelé nemají separatistické tendence. Vidina lepšího života je totiž ten motor, který pohání touhy občanů. Proč by měli lidé toužit po tom hospodářsky zaostalém a Putinově diktátorském státu? Tak nám totiž vykreslují média aktuální Rusko. Na každém kroku nesvoboda a policejní teror, bída a chudoba zaostalé země. A prý po tom touží občané Doněcka a Luhanska? Proto bojují proti demokratickému a svobodomyslnému státu Ukrajina, který jim poskytuje národnostní a jazykovou rovnoprávnost. Perspektivu bohatství a záruky blahobytu pod křídly Evropské unie?
Francouzský prezident Emmanuel Macron - Sputnik Česká republika, 1920, 08.02.2022
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Macron: Putin ujistil, že nebude vyvolávat eskalaci na Ukrajině
Takže bychom si měli v prvé řadě uvědomit, o co aktuálně jde. Má Rusko oprávněný strach z rozšiřovaní NATO ke svému území? Je tento vojenský pakt schopen garantovat a na svých činech dokladovat, že za poslední desetiletí došlo k posílení míru a bezpečnosti občanů v zemích, kde se angažoval? Je Rusko ochotno riskovat svou absolutní izolovanost od Evropy za územní zisky. Teď zapomeňte na Krym, který byl drtivě osídlen ruským obyvatelstvem a výsledky jakéhokoliv referenda o sebeurčení a sounáležitosti byly předem dány. Chápu, že se to nerado porovnává, ale i Evropa má své Katalánsko, Baskicko, Irsko apod. a připustit obecným referendem rozhodování občanů není v politickém kurzu ani ve státech, které se ohání svou demokracií.
To vše by si měl uvědomit i francouzský prezident Macron, když přijel do Moskvy zachránit svou opětovnou kandidaturu na hlavu Francie. Nic neříkající formulace v odpovědi na jasně deklarované postoje není dobrou vizitkou diplomacie EU. Pokud to měla být snaha o mírové řešení, potom naopak přinesla ještě více obav o budoucnost. Jaké byly vyjednávací pozice pana prezidenta se nikdy nedozvíme, ale že byly konzultovány ve Washingtonu u prezidenta Bidena již víme.
To bohužel nezní příliš optimistické při pohledu na slova hlavy USA, která otevřeně vyhrožovala Německu, že nepřipustí zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 jako odvetu za vojenský útok Ruska. A tím útokem je myšleno co? Je to i reakce na případnou ofenzivu ukrajinské armády a silové dobytí Luhanska, Doněcka nebo Krymu? To jsou všechno otázky, které by měli mít na paměti všichni, protože situace došla opravdu daleko a víme, jak mnohdy končí spory, když se slabší cítí zahnán do kouta. A v tomto případě je vcelku jedno, koho považujeme za slabšího, protože důsledky budou tragické pro všechny!
Měla by se Česká republika podílet na řešení případného konfliktu a jakým způsobem? Je darování dělostřeleckých granátů Kyjevu cestou k mírovému urovnání konfliktu?
Jestli je nastoleno řešení tohoto konfliktu dosáhnutím srovnatelného vyzbrojení obou stran, potom je pár granátů směšným příspěvkem k dosažení míru. Pokud je cílem dodávek zbraní zajistit Ukrajině v případě útoku ze strany Ruska nějaký čas na obranu před armádní převahou velkého souseda, pak je to danajský dar pouze zvyšující obavy, pokud nebude následovat slib přímé vojenské pomoci. Takže jedině návrat k jednání je řešením, záruky pro obě strany konfliktu a důsledné dodržování dohod bez dvojího metru může tuto situaci vyřešit. Nezapomínejme, že svět zná více podobných konfliktů na různých kontinentech, které stále trvají, a umírá se tam násobně více. Přesto nám nějak neplní stránky novin a nenutí politiky cestovat. Pročpak asi, že by geopolitické zájmy v pozadí?
Stisknutí rukou - Sputnik Česká republika, 1920, 08.02.2022
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Šéf ukrajinské diplomacie Kuleba označil Česko, Slovensko a Rakousko za skutečné přátele Ukrajiny
A jaké je tedy možné řešení?
Pokud bereme Rusko jako nepřítele, ale nechceme jej zničit. Potom musíme vnímat i jeho obavy. Vytvoření pásma demilitarizovaného bezpečí a uznat realitu Krymu je první krok. Protože alternativou je pouze vojenská porážka Ruska. A kde potom zůstala deklarace snah o mírové řešení? Dalším krokem je zabezpečit obyvatelům národnostních menšin na sporných oblastech bezpečí a maximální míru autonomie do doby vnitřní akceptace sounáležitosti pod danou státností. Vzít v potaz i možnost, že se to nikdy úplně nepodaří a stále budou vznikat tendence separace, ale to není nic nového. Celý svět bude muset dříve nebo později přijmout za své blížící se konec toho historického přežitku, jako jsou silou vytvořené státní hranice neodpovídající národnostním principům. Rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 16. prosince 1952 zdůraznila, že právo na sebeurčení je předpokladem pro plné uplatnění základních lidských práv. To je východisko pro většinu konfliktu na světě spolu s nutnými kroky k distribuci a vyvážení úrovně uplatňované moci. Vše ruku v ruce s dosažením důstojné životní úrovně a naplňováním potřeb občanů. Samozřejmě se mohu mýlit, ale takhle se mi zdají záměry ruské strany v této složité situaci na východě Ukrajiny…
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikacích Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала