Snaha Ukrajiny stát se členem NATO prý neohrožuje Rusko, tvrdí slovenský ministr zahraničí

Podle slovenského ministra zahraničních věcí a evropských záležitostí Ivana Korčoka nepředstavuje snaha Ukrajiny stát se členem Severoatlantické aliance hrozbu pro Rusko.

Korčok sdělil, že v souvislosti s nynějším napětím by rád připomněl jednu věc. Konstatoval, že argumentu, že snaha Ukrajiny stát se členem NATO ohrožuje Rusko, nerozumí. Pokračoval s tím, že v roce 2014, kdy byl „anektován“ Krym a začala válka v Donbasu, to nemělo nic společného s aspiracemi Ukrajiny na členství v NATO. Tehdy se podle něj vědělo, že se mluví o dohodě o volném obchodu mezi Ukrajinou a EU.

Poznamenal, že Ukrajina již udělala mnoho na cestě k euroatlantické integraci, ale k získání akčního plánu členství do NATO je zapotřebí konsenzus všech členů aliance.

Na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrhy smlouvy se Spojenými státy a dohody s NATO o bezpečnostních zárukách. Zejména Moskva od svých západních partnerů požaduje právní záruky odmítnutí dalšího rozšiřování NATO na východ, připojení Ukrajiny k alianci a zřízení vojenských základen v postsovětských zemích. Návrhy také obsahují klauzuli o nerozmístění útočných zbraní NATO v blízkosti hranic Ruska a stažení aliančních sil ve východní Evropě na pozice z roku 1997.

Ukrajinské úřady zahájily v dubnu roku 2014 vojenskou operaci proti samovyhlášeným DLR a LLR, které vyhlásily nezávislost po státním převratu v Kyjevě v únoru roku 2014. Podle nejnovějších údajů OSN se stalo oběťmi konfliktu asi 13 tisíc lidí. Otázka urovnání situace na Donbasu se projednává mj. na schůzkách kontaktní skupiny. I po dosažení dohod o příměří však pokračují přestřelky, v DLR bylo hlášeno ostřelování obytných čtvrtí ukrajinským těžkým dělostřelectvem.

Situace s Krymem

Krym se stal ruským regionem v březnu 2014 na základě referenda po převratu na Ukrajině. V referendu se pro připojení k Rusku vyslovilo 96,77 procenta voličů na Krymu a 95,6 procenta v Sevastopolu. Ukrajina stále považuje Krym za své vlastní, ale dočasně okupované území a mnoho západních zemí v tom Kyjev podporuje. Ruské vedení opakovaně prohlásilo, že obyvatelé Krymu hlasovali demokraticky, v plném souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN, pro sjednocení s Ruskem. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je otázka Krymu „nadobro uzavřena“.

Ruská strana opakovaně vysvětlovala své obavy ze vstupu Ukrajiny do NATO. Pokud Ukrajina vstoupí do NATO a pokusí se získat zpět Krym silou, jak je uvedeno v její vojenské doktríně, mohlo by to vyvolat vojenský konflikt, do něhož by byla zapojena i aliance. Na tiskové konferenci po jednání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Moskvě se ruský prezident Vladimir Putin opět dotkl tohoto tématu.

„V ukrajinských doktrinálních dokumentech je napsáno, že Rusko je protivník a že návrat Krymu je možný vojenskou cestou. Představte si, že je Ukrajina členem NATO. Článek 5 není zrušen. Pan Biden nedávno prohlásil, že článek 5 je naprosto nezbytný a bude prosazován. Dojde tedy k vojenské konfrontaci mezi Ruskem a NATO,“ vysvětlil Putin.

Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.