Yellowstonská sopka o sobě dává vědět. Po „anomálii“ byl zaznamenán zemětřesný roj

Vědci zaznamenali roj více než 40 zemětřesení v krátkém časovém období v blízkosti Yellowstonského supervulkánu. Došlo k tomu poté, co ve svých údajích zjistili „anomálii“.

Yellowstone je jedním z tuctu supervulkánů na Zemi, z nichž každý je nejméně sedmkrát silnější než Tambora, která způsobila největší zaznamenanou erupci v historii. Supervulkány mají index vulkanické aktivity (VEI) osm, což je nejvyšší hodnota indexu.

Mike Poland, vědec pověřený vedením Yellowstonské sopečné observatoře, v měsíční aktualizaci poznamenal:

„Seismografické stanice Univerzity v Utahu, které jsou zodpovědné za provoz a údržbu Yellowstonské seismické sítě, lokalizovaly během ledna 105 zemětřesení. Největší z nich mělo magnitudu 2,5. Ve skutečnosti bylo toto zemětřesení součástí sekvence zemětřesení, malého roje 42 událostí, ke kterým došlo mezi 5. a 31. lednem.“

Takovéto roje jsou velmi časté a ve skutečnosti se asi 50 procent všech zemětřesení vyskytuje jako součást rojů v Yellowstonském národním parku. Zbytek zemětřesení v průběhu měsíce byl rozložen po celém regionu, dodal.

Za posledních 2,1 milionu let vybuchl vulkán třikrát, přičemž k poslední erupci došlo zhruba před 640 000 lety a byla tisíckrát větší než ničivá erupce Mount St Helens v roce 1980.

Hlavním znakem supervulkánu je velká magmatická komora, podzemní zásobárna naplněná horkou tekoucí horninou. Na základě cyklu předchozích erupcí se předpokládá, že Yellowstone čeká erupce, ačkoli se obecně tvrdí, že cokoli v příštích 10 000 letech je nepravděpodobné.

Poland také dodal, že vědci zaznamenali v prosinci „anomálii“ ve svém měření.

„V polovině prosince se zde objevila malá anomálie, která byla způsobena silným sněžením, jež zakrylo anténu. Jakmile sníh roztál, můžete vidět, že jsme se vrátili k normálnímu trendu,“ konstatoval.

Podzemí Yellowstonu

V roce 2015 vědci shromáždili nová data, která jim poskytla zatím nejlepší představu o podzemí Yellowstonu. Identifikovali magmatickou komoru sopky z poslední erupce a zjistili, jak je napájena chocholem magmatu táhnoucí se 465 mil severozápadně do Montany, většinou pevnou horninou, ale s potenciálem zkapalnění.

Na základě těchto údajů vědci vytvořili grafiku zobrazující obří žlutý chochol vystřelující do místa daleko od povrchu Yellowstonu. Právě skrze tento chochol stoupá magma neboli roztavená hornina do magmatické komory rychlostí dva palce ročně.

Není důvod, aby se tento proces zastavil. Nakonec bude i pokračovat, dokud tlak nebude příliš velký a nedojde k sopečné erupci. I když to není překvapivé, vědci věnují velkou pozornost likvidačnímu procesu. Skutečné nebezpečí nastane, když se chochol začne zkapalňovat a pohybovat se vzhůru rychlejším tempem.

Při erupci se yellowstonské magma pravděpodobně nepromění v lávu, protože intenzita erupce by většinu z něj donutila vystřelit k obloze. Pak by na sebe vzalo podobu částic popela ve vzduchu, malých, extrémně horkých kousků rozeklané horniny. Tato událost by sama o sobě zasáhla téměř celé Spojené státy a Kanadu a desítky milionů lidí v okruhu 1 00 km by byly ohroženy smrtí. Po vdechnutí popela by se v plicích lidí vytvořila směs podobná cementu, která by způsobila udušení.

A i když by lidé mimo okruh 1 000 km mohli být před bezprostředními následky erupce v bezpečí, stále by spadl centimetr popela, což je pro lidské plíce stále nebezpečná úroveň. Část popela by zasáhla i Evropu, zatímco zbytek světa by zaznamenal klimatické změny: globální teploty by klesly asi o 10 °C a zůstaly by tak nejméně deset let. Vážně by byly postiženy i takové věci jako úroda a zásoby vody.

Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.