Украинский военный на линии соприкосновения возле Горловки в Донецкой области - Sputnik Česká republika, 1920
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Kyjev a západní státy v poslední době obviňují Rusko z údajného zesilování „agresivních akcí“ na hranici s Ukrajinou. V Moskvě odmítají nepodložená obvinění s tím, že se nikdo nemusí zajímat o to, jak Rusko přesouvá jednotky na svém území, neboť nechystá žádné plány na invazi na Ukrajinu.

Bílý dům odhalil detaily telefonátu Putina a Bidena. USA jsou připraveny k jakémukoliv scénáři

© Sputnik / Sergey Guneev / Přejít do fotobankyRuský prezident Vladimir Putin a americký prezident Joe Biden na summitu v Ženevě
Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Joe Biden na summitu v Ženevě - Sputnik Česká republika, 1920, 12.02.2022
Prezident Spojených států Joe Biden telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Politici během telefonátu projednali napjatou situaci v souvislosti s krizí na Ukrajině. Jak uvedl Bílý dům, Biden dal Putinovi jasně najevo, že USA jsou připraveny na jakýkoliv scénář.
Neustálá eskalace situace kolem Ukrajiny se stala hlavním tématem dnešního telefonického hovoru mezi prezidenty Spojených států a Ruské federace. Z materiálů zveřejněných americkou stranou vyplývá, že Washington stále doufá, že ukrajinskou krizi se podaří vyřešit diplomatickou cestou, ale počítá s jakýmikoliv variantami vývoje situace.
„Prezident Biden dal prezidentu Putinovi jasně najevo, že i když jsou Spojené státy stále ochotny řešit danou krizi diplomatickými prostředky při koordinaci se svými spojenci a partnery, stejně tak jsou připraveny i k dalším scénářům,” prohlásili v Bílém domě.
Americký prezident údajně sdělil svému ruskému kolegovi, že v případě další eskalace kolem Ukrajiny přijde ze strany Spojených států a jejich spojenců rozhodná reakce. Moskva by podle něj při tomto vývoji situace narazila na rychlé a vážné komplikace. Samotný případný vojenský konflikt oslabí pozici Ruska na mezinárodní scéně a způsobí rozsáhlá lidská utrpení.
Bílý dům nevidí žádnou podstatnou změnu v dynamice krize kolem Ukrajiny. Biden vyjádřil během rozhovoru s Putinem své znepokojení ohledně osudu amerických občanů, kteří se momentálně nacházejí na Ukrajině. Oba prezidenti se přitom dohodli, že jejich zástupci zůstanou v následujících dnech v kontaktu.

Plnění minských dohod

Jak později uvedl poradce ruského prezidenta pro otázky zahraniční politiky Jurij Ušakov, Putin během jednání s Bidenem podotkl, že Spojené státy a jejich spojenci nevynakládají dostatečné úsilí, aby přiměly Ukrajinu k plnění minských dohod uzavřených ještě v roce 2015.
Poradce ruského prezidenta zároveň uvedl, že Rusko ukončilo vypracování své odpovědi na reakci USA a NATO ohledně návrhu smlouvy o zárukách bezpečnosti a poskytne své oficiální stanovisko v nejbližší době.

Ukrajinská otázka a jednání se Západem

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.
V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.
Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.
Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.
27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала