Украинский военный на линии соприкосновения возле Горловки в Донецкой области - Sputnik Česká republika, 1920
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Kyjev a západní státy v poslední době obviňují Rusko z údajného zesilování „agresivních akcí“ na hranici s Ukrajinou. V Moskvě odmítají nepodložená obvinění s tím, že se nikdo nemusí zajímat o to, jak Rusko přesouvá jednotky na svém území, neboť nechystá žádné plány na invazi na Ukrajinu.

Ukrajina požádala o schůzku s Ruskem, USA, Českem a dalšími zeměmi během 48 hodin

Kyjev, Ukrajina - Sputnik Česká republika, 1920, 13.02.2022
Ministr zahraničí Ukrajiny Dmytro Kuleba prohlásil, že Kyjev žádá o schůzku se zástupci Ruska a dalších zemí-signatářů Vídeňského dokumentu z roku 2011. Důvodem je údajně to, že Moskva nereagovala na žádost Kyjeva o vysvětlení svých vojenských aktivit poblíž rusko-ukrajinské hranice.
Předtím ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Kyjev požádal Rusko o poskytnutí vysvětlení své vojenské činnosti na území hraničícím s Ukrajinou. Ukrajinský diplomat tehdy uvedl, že Kyjev čeká odpověď od Moskvy během 48 hodin, Rusko by totiž mělo informovat o místech pohybu svých vojenských jednotek a také o počtu vojáků.

„Rusko neodpovědělo na naši žádost v rámci Vídeňského dokumentu. My děláme další krok. Ukrajina svolává schůzku s Ruskou federací a všemi státy-signatáři dokumentu během následujících 48 hodin za účelem projednání posílení přítomnosti a pohybu vojsk Ruska podél našich hranic a na dočasně okupovaném Krymu. Pokud Rusko bere vážně svá vlastní slova o nedělitelnosti bezpečnosti na prostoru OBSE, musí plnit své závazky týkající se vojenské transparentnosti,” prohlásil ukrajinský diplomat.

Ruská strana tvrdí, že požadavek Kyjeva není odůvodněný. Na Ministerstvu zahraničních věcí RF jsou přesvědčeni, že tah Kyjeva není nic jiného, než snaha odpoutat pozornost od svých vlastních zvýšených vojenských aktivit a ostřelování Donbasu.
Vídeňský dokument z roku 2011, jehož signatáři jsou například Spojené státy, Ruská federace, Velká Británie, Francie, Německo, Česká republika, Slovensko, Ukrajina, Bělorusko a další země, je zaměřen na upevnění bezpečnosti a důvěry mezi státy. V souladu s podmínkami dokumentu si země každoročně vyměňují informace o vojenských jednotkách a klíčových zbraních, o plánování v oblasti obrany a vojenském rozpočtu. V rámci dokumentu jsou stanoveny konzultace v případě vzniku nebezpečných incidentů a zvláštní vojenské činnosti.

Cvičení ukrajinských vojáků

Příslušníci ukrajinské armády provedli cvičení v Doněcké oblasti, o čemž informovalo tiskové středisko štábu Operací spojených sil v Donbasu.
„V Doněcké oblasti prováděli příslušníci jedné z mechanizovaných brigád společných sil bojovou cvičnou střelbu po výzbroji BMP-2. Tento týden hlavní bojové jednotky útvaru v rámci plánovaného cvičení střelecké přípravy nacvičovaly bojové střelby na typické zbraně obrněné techniky, především střelbu z místa na nepohyblivé cíle a střelbu během pohybu. Úkolem bylo ničit nepřátelská bojová vozidla pěchoty, děla, pěší skupinu a kulometnou obsluhu... Důležitým prvkem výcviku bylo to, že při plnění palebného úkolu si střelci-operátoři měnili místa s veliteli BMP-2,“ píše se ve zprávě štábu.

Ukrajinská otázka a jednání se Západem

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.
V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.
Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.
Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.
27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала