Украинский военный на линии соприкосновения возле Горловки в Донецкой области - Sputnik Česká republika, 1920
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Kyjev a západní státy v poslední době obviňují Rusko z údajného zesilování „agresivních akcí“ na hranici s Ukrajinou. V Moskvě odmítají nepodložená obvinění s tím, že se nikdo nemusí zajímat o to, jak Rusko přesouvá jednotky na svém území, neboť nechystá žádné plány na invazi na Ukrajinu.

Francie nevidí příznaky eskalace ze strany Ruska, informují média

© AP Photo / Eric Feferberg Elysejský palác
Elysejský palác - Sputnik Česká republika, 1920, 14.02.2022
Francie a USA si různě vykládají přítomnost ruských vojsk u hranic Ukrajiny, píše list Le Figaro s odkazem na zdroj z Elysejského paláce.
Podle jeho mínění, když Bílý dům již téměř dva měsíce mluví o nevyhnutelném útoku na Ukrajinu, je v tom Elysejský palác opatrnější.
„Na tom, co říká Vladimir Putin, nevidíme příznaky toho, že přejde do útoku,“ řekl zdroj po telefonním rozhovoru lídrů Ruska a Francie, který se konal v sobotu.
Další diplomatický zdroj sdělil listu, že Macron se při osobní schůzce v Moskvě 7. února setkal s tvrdším Vladimirem Putinem, který se nepodobal tomu, kterého přijímal ve Fort de Brégançon v roce 2019.
Zdroj Le Figaro prohlásil, že se ruský lídr během několikahodinového rozhovoru nejednou vrátil „k období, kdy členem NATO nebylo Polsko, Maďarsko a Česko, k roku 1997“.
Jednání Putina a Macrona trvala přes pět hodin. Sobotní telefonní rozhovor trval 1 hodinu 40 minut.

Ukrajinská otázka a jednání se Západem

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.
V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.
Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.
Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.
27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a  prezident RF Vladimir Putin - Sputnik Česká republika, 1920, 11.02.2022
Svět
Agentura Reuters zjistila, proč byl mezi Macronem a Putinem velký stůl
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала