Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Před 77 lety USA „omylem“ bombardovaly Prahu. A dnes mohou „omylem“ vzlétnout rakety. Názor

© Foto : Public domain / U.S. Air Force photo Boeing B-17E
Boeing B-17E - Sputnik Česká republika, 1920, 14.02.2022
Tragická událost před 77 lety najednou dostává nový význam. Připomeňme si to. Více než 60 amerických létajících pevností B-17 svrhlo 14. února 1945 krátce po poledni na Prahu 52 tun bomb. V důsledku pětiminutového náletu zahynulo 701 lidí, 1400 bylo zraněno, 200 domů bylo zničeno a stovky dalších byly poškozeny.
Američané vysvětlili své jednání jako omyl: kvůli špatné viditelnosti si prý piloti spletli cíl a místo Drážďan shodili svůj smrtící náklad na hlavní město Československa. Do jaké míry je důvěryhodná tato verze? O své pochybnosti se podělil se Sputnikem známý publicista a politik Přemysl Votava:
Tento únorový nálet z roku 1945 i po 77 letech vyvolává nejen u mne, ale i u širší veřejnosti a historiků mnoho pochybností o tomto, tak často uváděném tvrzení, že šlo o záměnu. Podle historické literatury (viz Praha ve stínu hákového kříže od historiků Uhlíře a Kaplana), tak i pamětníků této tragické události byl nálet proveden krátce po poledni za zcela jasného, téměř jarního počasí, nešlo o noční nálet. Záměnu za Drážďany vyvrací i to, že Drážďany byly již v této době zahaleny dýmem z ničivých nočních náletů. Dalším otazníkem je fakt, že tento letecký svaz již nad Holandskem směřoval k jinému cíli, u Erfurtu tato odchylka od Drážďan činila již 120 km. I přes rozdílnost pohledu na tuto tragickou událost by tento nálet měl být připomínán a zůstat trvalou součástí našich dějin. Jde o úctu k těm stovkám zcela zbytečných obětí. Vedle vysokého počtu obětí však značně zasáhl i obytnou a historickou část Prahy.
Proč dnes není vhodné o tomto americkém náletu mluvit? Přece byla válka, ale ve válce, jako ve válce …
Zřejmě proto, že si tento „chybný“ nálet nechtějí pamatovat. O obětech již bylo řečeno vše, ale jak velká zkáza byla ve městě! 200 domů bylo zničeno, stovky dalších poškozeny. Nejvíce utrpěla oblast kolem Karlova náměstí, Nového Města, Vinohrad, Nuslí… Zcela vyhořel benediktinský klášter Na Slovanech, založený císařem Karlem IV. roku 1347, vyhořela i vinohradská synagoga v dnešní Sázavské ulici. Přitom podle pamětníků vládlo nad Prahou slunečné, téměř jarní počasí. Dokladem zbytečnosti tohoto náletu na Prahu je to, že nebyl zničen ani jeden průmyslový objekt!!! Tento nálet naopak posloužil k nacistické propagandě. V době únorového náletu na Prahu bylo několik dnů po Jaltské konferenci (4.- 11.2.1945), která rozhodla o poválečném uspořádání světa. Pomník obětem tohoto náletu v Praze nenajdete. Možná někde je destička na upomínku. Politici nebudou klást věnce, televize nebude mít dvouhodinový pořad k této události. Máme zapomenout? Skutečný důvod nebyl ze strany Američanů nikdy věrohodně objasněn. Místo omluvy jen dohady, dohady… Ve stejný den USAAF a RAF provedly nesmyslný nálet i na Drážďany. Tento stavební skvost na Labi hořel několik dnů. Nálet nepřežilo 30 000 lidí. O zbytečnosti těchto náletů svědčí i to, že Německo v únoru 1945 mlelo z posledního. Na východní i západní frontě šlo od porážky k porážce. Sovětská vojska bojovala již 150 km od Berlína a společně s 1. československým armádním sborem osvobozovala Slovensko.
CC BY-SA 3.0 / JUDr. Jaroslav Lašťovka / Klášter Emauzy den po bombardování ze 14. 2. 1945Emauzský klášter v Praze den po bombardování USA
Emauzský klášter v Praze den po bombardování USA - Sputnik Česká republika, 1920, 14.02.2022
Emauzský klášter v Praze den po bombardování USA
Ale nebyl to jediný nálet na Prahu a na další česká průmyslová města
Ano, v březnu 1945, byla Praha cílem amerických náletů na strojírenské objekty v Libni a Vysočanech. Tam se Američané trefili přesně. Také stovky obětí… Obdobný nálet byl proveden i v posledních dnech války na plzeňskou Škodovku, jen několik dnů před uvítáním americké armády v Plzni. I tento nálet vyvolává vážné pochybnosti o skutečném pozadí tohoto činu.
Jaké poučení si z tohoto tragického příběhu může vzít naše generace? Do Evropy se dnes dostává stále více vojenské síly, aby čelila „ruské agresi“, ačkoli Kreml opakovaně prohlásil, že se nechystá na nikoho útočit. Ale špatná viditelnost, náhodný výstřel a...
Poslední pamětníci válečných hrůz odcházejí z tohoto světa, válečné hrůzy jsou zapomínány, dokonce zlehčovány, pomníky hrdinů jsou káceny, jejich památka je znevažována. Válka, to přece není hra na vojáky u počítače s kávou na stole, to jsou tisíce, statisíce skutečných obětí. Před 30 lety jsme žili v naději, že svět kráčí ke vzájemnému porozumění. Válečné hrozby že jsou už minulostí, Varšavská smlouva byla rozpuštěna, Německo bylo sjednoceno. Tato naděje se brzo rozplynula. Dnes opět stojíme na prahu nové válečné hrozby. Přes naše území projíždějí kolony vojenské techniky směrem na východ. Naši vojáci stojí u hranic Ruské federace. To přeci již jednou bylo a kolik obětí to stálo, místo jednání o míru a vzájemného pochopení opět řinčí zbraně. Nevyzrálí státníci stojí v maskáčích s přilbou na hlavě, kousek od frontové linie, divadlo pro média, cvakají fotoaparáty. Přitom stačí náhodný výstřel, možná omyl a válečné hrůzy dostanou zelenou. Opět zdůrazňuji, není to hra u PC...
Участники на учениях американских морпехов и сухопутных сил самообороны Японии в Калифорнии - Sputnik Česká republika, 1920, 12.02.2022
Foto
Nejen v zahraničí: Společné cvičení amerických mariňáků a japonských vojáků v Kalifornii
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала