Slovenský premiér: Musíme se zodpovědně připravit na hrozbu invaze

K deeskalaci napětí mezi Ruskem a Ukrajinou je třeba dále jednat a využít všech diplomatických možností. Zároveň se musíme zodpovědně připravit na hrozbu invaze. Premiér Eduard Heger (OĽANO) to řekl po pondělní videokonferenci se zástupci Evropské unie, kterou svolal předseda Evropské rady Charles Michel, informuje TASR.

Zasedání se zúčastnili také finská premiérka Sanna Marinová a předsedové vlád Nizozemska Mark Rutte, Řecka Kyriakos Mitsotakis, Slovinska Janez Janša a Polska Mateusz Morawiecki.

„V situaci, kdy hrozí reálná hrozba, se všichni shodují na tom, že je třeba se na ni zodpovědně připravit. Podporujeme územní celistvost Ukrajiny a v případě jejího narušení jsme pro jednotnou, rychlou a rozhodnou reakci,“ řekl slovenský premiér.

Heger partnerům sdělil, že Slovenská republika o víkendu rozhodla, že budou staženi rodinní příslušníci slovenských diplomatů. Vydala také doporučení necestovat na Ukrajinu bez ohledu na účel cesty. Premiéři rovněž zdůraznili velký význam jednoty a úzké koordinace Evropské unie se Severoatlantickou aliancí a USA.

„V současné době se tak děje na denní bázi,“ dodal úřad vlády.

Dále se diskutovalo o pomoci Ukrajině, jejíž ekonomika se může ocitnout ve vážných problémech. Slovensko podporuje zvýšení finanční pomoci ze strany Evropské unie. Zároveň nezávisle zvažuje další pomoc, která vyplynula přímo z žádosti ukrajinské strany.

Ukrajinská otázka a jednání se Západem

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.

V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.

Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.

Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.

27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.

Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.