Украинский военный на линии соприкосновения возле Горловки в Донецкой области - Sputnik Česká republika, 1920
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Kyjev a západní státy v poslední době obviňují Rusko z údajného zesilování „agresivních akcí“ na hranici s Ukrajinou. V Moskvě odmítají nepodložená obvinění s tím, že se nikdo nemusí zajímat o to, jak Rusko přesouvá jednotky na svém území, neboť nechystá žádné plány na invazi na Ukrajinu.

České velvyslanectví v Kyjevě opustilo šest pracovníků, ministerstvo přesun ambasády nechystá

© Foto : Pixabay / Oleg_mitVýhled na zasněžený Kyjev
Výhled na zasněžený Kyjev - Sputnik Česká republika, 1920, 15.02.2022
České ministerstvo zahraničí již dříve apelovalo na občany ČR, aby co nejrychleji opustili území Ukrajiny pro případ, že by došlo k eskalaci na rusko-ukrajinské hranici. Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek ve vysílání Radiožurnálu uvedl, že není v plánu přesun ambasády ani další omezení.
Náměstek dále sdělil, že v systému Dobrovolné registrace občanů se v současnosti nachází 159 osob. Ve skutečnosti by však v případě nouze potřebovali asistenci státu asi jenom dvě desítky občanů.

„Těm, kdo nechali v systému DROZD telefonní číslo, jsme se snažili o víkendu aktivně volat. Celkem jsme se dovolali čtyřiceti osobám. Číslo tedy bude podle mě ještě daleko nižší než zmíněných 159,“ uvedl dál.

Pokud by se občané České republiky ocitli v potížích, na území Ukrajiny je Velvyslanectví v Kyjevě a Generální konzulát ve Lvově. Jejich nouzové linky fungují nepřetržitě, pokud by se tedy někdo ocitl ve složité situaci, může na ně kdykoliv zavolat.
Český premiér Petr Fiala uvedl, že Česko je připraveno na možný nápor uprchlíků z Ukrajiny. Podle náměstka se jedná o obecné mechanismy pomoci, které fungovaly při pomoci Ukrajincům již v minulosti, zejména co se týče osob českého původu. Pokud by však tyto počty byly vysoké, přišly by podle Smolka na řadu daleko silnější mechanismy, podle něj to je ale agenda ministerstva vnitra.
Co se týče stahování pracovníků české ambasády, náměstek uvedl, že rodinní příslušníci opustili velvyslanectví v Kyjevě, zůstali tam pouze pracovníci, někteří se však rozhodli opustit Ukrajinu.
„Celkem šest pracovníků se rozhodlo vrátit do České republiky, takže máme o něco snížené počty na velvyslanectví. Nicméně v tuto chvíli není na místě ani přesun velvyslanectví do jiného města na Ukrajině, ani další snižování počtu pracovníků,“ uvedl Smolek na závěr.

Napjatá situace kolem Ukrajiny

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.
V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.
Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.
Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.
27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.
Příslušníci speciální jednotky Ruské gardy - Sputnik Česká republika, 1920, 15.02.2022
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Rusko po cvičení částečně stahuje své vojáky
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала