Kanada poskytne Ukrajině úvěr v částce 390 milionů dolarů, prohlásil premiér Trudeau

Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil vyčlenění dalšího úvěru ve výši 500 milionů kanadských dolarů (přibližně 390 milionů dolarů) na podporu ekonomické stability Ukrajiny.

„S cílem podpory ekonomické stability Ukrajiny dnes oznamujeme, že Kanada poskytne úvěr v částce až 500 milionů kanadských dolarů ukrajinské vládě,“ řekl Trudeau na tiskové konferenci.

Zdůraznil, že tento úvěr bude vyčleněn jako dodatek ke 120 milionům kanadských dolarů (přibližně 94,2 milionu dolarů) vyčleněným v lednu.

Kanadské ministerstvo obrany oznámilo, že Kanada poskytne Ukrajině pušky, kulomety, pistole a 1,5 milionů nábojů.

„Kanada daruje Ozbrojeným silám Ukrajiny smrticí zbraně a různé pomocné prostředky v hodnotě přes sedm milionů dolarů. Pomoc zahrnuje kulomety, pistole a pušky, 1,5 milionů nábojů, odstřelovačské pušky a různé pomocné prostředky,“ uvádí se v prohlášení.

Pomoc od USA

Bílý dům dříve potvrdil, že USA uvažují o možnosti poskytnout úvěrové záruky Ukrajině v rámci balíků dodatečných opatření pro makroekonomickou podporu.

Televizní stanice Fox oznámila, že USA jsou ochotny Ukrajině pomoci s vyčleněním půjčky v částce jedné miliardy dolarů.

„Mohu potvrdit, že uvažujeme o podobné možnosti jako o součásti dodatečné makroekonomické podpory,“ řekla na briefingu představitelka administrativy Karine Jean-Pierre.

Odmítla uvést bližší podrobnosti.

Ukrajinská otázka a jednání se Západem

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.

V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.

Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.

Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.

27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.

Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.