Украинский военный на линии соприкосновения возле Горловки в Донецкой области - Sputnik Česká republika, 1920
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Kyjev a západní státy v poslední době obviňují Rusko z údajného zesilování „agresivních akcí“ na hranici s Ukrajinou. V Moskvě odmítají nepodložená obvinění s tím, že se nikdo nemusí zajímat o to, jak Rusko přesouvá jednotky na svém území, neboť nechystá žádné plány na invazi na Ukrajinu.

Ministryně Černochová se vyjádřila k situaci na Ukrajině, uživatelé se drží za hlavy, ta to schytala

 Jana Černochová - Sputnik Česká republika, 1920, 15.02.2022
Česká ministryně obrany Jana Černochová se domnívá, že napjatá situace mezi Ruskem a Ukrajinou nepřeroste ve válku. Zmínila se o tom v pořadu 360° na CNN Prima News. Černochová se rovněž vyjádřila k otevřenému dopisu, který bývalý prezident Václav Klaus adresoval Petru Fialovi.
Ministryně obrany se v pořadu zmínila o tom, že pořád ještě věří, že k válce nedojde.
„Stále ještě doufám, že válka nebude,“ řekla Černochová ve vysílání. A to nehledě na to, že západní média straší ruskou invazí, a dokonce prý mají i přesné datum.
Černochová se rovněž vyjádřila k dopisu Václava Klause, ve kterém se bývalý prezident kriticky staví k současné vládě. Ministryně uvedla, že do ODS vstupovala právě kvůli Václavu Klausovi. V poslední době ji však překvapují jeho slova.
„Do ODS jsem kvůli Václavu Klausovi v roce 1997 vstupovala. Jeho výroky z poslední doby mě překvapují. I on byl jeden z politiků, který se zasadil o to, že ČR vstoupila do EU a NATO. Posouvání některých postojů k Rusku mi přijde, že není vhodné,“ řekla ministryně.
Klaus totiž vládě vytýkal pasivitu vůči dění na Ukrajině. Klaus považuje obavy Ruska o svoji bezpečnost za legitimní.
Černochová v tom má ale jasno a považuje Rusko za agresora.

„Ani já nepatřím mezi ty, kteří by se ve všem vymezovali vůči Rusku. Že je ale Rusko v tomto sporu agresor, o tom by nikdo pochybovat neměl. Jako lhali o Krymu, mám pocit, že lžou v některých svých záměrech ohledně Ukrajiny i dnes. To samé jsme zažili v roce 2008 v Gruzii,“ praví Černochová.

Na sociálních sítích se však rozhořela bouřlivá diskuze. Někteří lidé si totiž myslí, že nelže Rusko, ale Černochová.
„Potrhlá ženská, věří, že ukrajinsko-ruský konflikt nepřeroste ve válku, ale dělostřelecké granáty ještě v době míru jako „dojemnou podporu“ na Ukrajinu posílá,...tak „strategické myšlení“ tu ještě nebylo,“ míní uživatel Bronislav Kunc.
„Ale hlavně že vy i s tím spolkem mluvíte pravdu,“ připojuje se do diskuze Hana Nováková.
Mnozí si rovněž uvědomují dezinformační kampaň, která celou situaci doprovází.
Novináři už vědí, že ruské tanky budou za 72 hodin v Kyjevě, že ruské obyvatelstvo Ukrajiny skončí v koncentračních táborech. Ovšem zpravodajové, kteří jsou přímo na místě, takové informace nemají. Šíření neověřených zpráv a dezinformací vede k dojmu, že hon za senzací nezná meze, nebo je to zákulisní hra tajných služeb, které vodí novináře jako loutky,“ míní Pavel Musílek.
Někteří uživatelé mají za to, že by si ministryně měla nastudovat historii.
„Krym byl ukrajinský zhruba 60 roků. Ukrajinský komediant by se měl doučit zeměpis,“ píše Martin Bazov.
Ministryně obrany ať si najde historii. Poloostrov Krym s přibližně dvěma miliony obyvatel, který se stal po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jádrem sporu mezi Ruskou federací a Ukrajinou, měl pro bývalý SSSR a později i pro Rusko značný strategický význam…V roce 1954 v souvislosti s oslavami 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval Nikita Chruščov Krym Ukrajině. Zřejmě si nedovedl představit, že by se mohutný Sovětský svaz mohl někdy zhroutit a rozpadnout. Plně s vámi souhlasím, Rus pouze nechce, aby Krym, který jim dříve patřil, okupovala USA, a ani se mu nedivím,“ napsala Jožina Hájková.
Některým se výroky Černochové spíše zdají jako vtip.
„Ona si dělá srandu, ne? Amerika do toho rýpe horkou jehlou,“ praví Jarda Čep.
„Paní Černochová by si měla dát pozor, aby nevypouštěla dezinformace. Od jistých dob je to prý trestné!!!“ tvrdí Tomáš Novotný.

Dopis Klause

Bývalý prezident Václav Klaus napsal otevřený dopis premiérovi vlády Petru Fialovi, který se týká situace na Ukrajině. Klaus se v úvodu dopisu obrací na Petra Fialu kvůli jeho neaktivitě vůči situaci na Ukrajině. Klaus zastává názor, že to, co se na Ukrajině děje, je největší hrozbou na evropském kontinentu. Klaus pokračuje s upozorněním, že Ukrajina se stala bodem, kde se střetává boj USA a Velké Británie, proti kterým stojí Rusko. Vyzdvihuje také dopad, který by vyhrocená situace měla.
„I když Rusko nepochybně sleduje své vlastní zájmy, které nejsou totožné se zájmy dalších účastníků konfliktu, jeho obavy jsou legitimní a je třeba je brát vážně. Bez Ruska a na jeho úkor nelze dnešní konflikt vyřešit,“ napsal Klaus.
V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.
V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.
Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.
Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.
27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.
Bývalý český prezident Václav Klaus vystupuje na konferenci ve Varšavě - Sputnik Česká republika, 1920, 14.02.2022
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Bez Ruska a na jeho úkor nelze dnešní konflikt vyřešit. Klaus napsal otevřený dopis Fialovi
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала