Украинский военный на линии соприкосновения возле Горловки в Донецкой области - Sputnik Česká republika, 1920
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Kyjev a západní státy v poslední době obviňují Rusko z údajného zesilování „agresivních akcí“ na hranici s Ukrajinou. V Moskvě odmítají nepodložená obvinění s tím, že se nikdo nemusí zajímat o to, jak Rusko přesouvá jednotky na svém území, neboť nechystá žádné plány na invazi na Ukrajinu.

Putin: Chceme pokračovat v jednáních, ale musí se brát v úvahu ruské návrhy, je to priorita

© Sputnik / Sergey Guneev / Přejít do fotobankyVladimir Putin během velké tiskovky
Vladimir Putin během velké tiskovky - Sputnik Česká republika, 1920, 15.02.2022
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko nemůže zavírat oči před tím, jak volně si USA a NATO vykládají principy nedělitelnosti bezpečnosti. Zmínil se o tom po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Prezident se rovněž dotknul tématu války v Jugoslávii, otázky uznání DLR a LLR. Zdůraznil, že Rusko je i nadále připraveno jednat.
„Rusko nemůže zavírat oči před tím, jak si Spojené státy a Severoatlantická aliance zcela volně a ve svůj prospěch vykládají klíčové principy spravedlivé a nedělitelné bezpečnosti, které jsou zakotveny v mnoha společných evropských dokumentech,“ uvedl ruský prezident.
Putin uvedl, že Rusko si nepřeje válku, proto i představilo své návrhy ohledně záruk bezpečnosti.
Odstrašování Ruska sílou označil za hrozbu národní bezpečnosti.

„Odstrašování Ruska sílou vnímáme jako přímé a bezprostřední ohrožení národní bezpečnosti, což je to, co mají za úkol odstranit právní dohody na základě návrhů, které jsme předložili,“ uvedl Putin.

Když ruský prezident mluvil o hrozbě války v Evropě, připomenul, že jednu již NATO rozpoutalo, a to proti Bělehradu.
„Co se týče války v Evropě: pan spolkový kancléř právě řekl, že lidé jeho generace, a já patřím do této generace, si jenom těžce můžou představit válku v Evropě. Bylo to uvedeno v souvislosti se situací na Ukrajině. Ale vždyť my jsme s vámi byli svědky války v Evropě, kterou rozpoutal právě blok NATO proti Jugoslávii. Velká vojenská operace s bombardováním jednoho z evropských hlavních měst – Bělehradu. Ono se to stalo. Bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. Je to velmi špatný příklad, ale ono se to stalo,“ uvedl Putin po jednání s německým kancléřem.
Putin se rovněž dotknul odpovědí USA a NATO na záruky bezpečnosti. Poznamenal, že tam jsou momenty, o kterých je Rusko připraveno vyjednávat, mezi nimiž je Ruská rada pro mezinárodní záležitosti a vojenská transparentnost.
Putin označil situaci na Donbasu za genocidu:
„Dovolím si jen dodat, že to, co se děje na Donbasu, je genocida,“ uvedl Putin.
Ruský prezident se rovněž vyjádřil k návrhu Státní dumy uznat DLR a LLR. Uvedl, že bude vycházet z toho, aby udělal všechno pro vyřešení problémů na Donbasu.
„Budeme, i já budu vycházet z toho, že musíme udělat vše proto, abychom vyřešili problémy Donbasu, ale udělat to tak, jak uvedl pan kancléř, především vycházejíc z ne zcela realizovaných možností minských dohod,“ uvedl Putin.
Putin dále dodal, že Rusové podporují obyvatele Donbasu.
„Poslanci parlamentu, jako v každé zemi, i v Rusku se orientují na společenské mínění, názory svých voličů, dobře ho cítí. A to je úplně zřejmé: U nás absolutní většina lidí soucítí s lidmi na Donbasu, podporují je a doufají, že situace se tam výrazně změní k lepšímu,“ řekl dál Putin.
Ruský prezident sdělil, že Rusko bude v oblasti bezpečnosti konat v závislosti na situaci, na kterou mají vliv také ostatní země. Prezident zdůraznil, že Moskva je připravena dále jednat o těchto otázkách, ale pouze spolu s dalšími tématy, které mají pro Rusko klíčový význam.
„Jsme připraveni se podílet na této společné práci i dále, jsme připraveni jít také cestou vyjednávání, ale všechny otázky, jak už bylo řečeno dříve, se musí brát komplexně, nevyjímaje základní ruské návrhy, realizace kterých je pro nás bezpodmínečnou prioritou,“ uvedl Putin.

Názor německé strany

Na návrh uznat DLR a LLR reagoval také německý kancléř Scholz. Podle něj to bude politická katastrofa a narušení minských dohod. Scholz dále uvedl, že případné uznání DLR a LLR ze strany Ruska by mohlo narušit proces vyjednávání.
„Pokud parlament přijme to, co bylo navrženo, a stane se to skutečností, pak to bude porušením minských dohod, a to bude znamenat, že proces bude přerušen, bude to politická katastrofa,“ uvedl Scholz po jednání s Putinem.
Německý kancléř dále uvedl, že rozšiřování NATO v současné době není v plánu, minimálně se tím nebudou muset zabývat současné vlády.
„Rozšiřování není v plánu, neprojednává se, není na pořadu dne. Dokud budeme každý ve své funkci, nebudeme se muset touto otázkou zabývat,“ uvedl Scholz.
Německý kancléř považuje stažení části ruských vojsk po cvičení na místa stálé dislokace za dobrý znak.
„Prezident Putin během rozhovoru mluvil o svých jednáních s ministrem zahraničí a ministrem obrany. Souhlasím s tím. Diplomatické možnosti ještě nebyly vyčerpány. Nyní by mělo jít o rozhodnou a odvážnou práci na vyřešení krize. Slyšíme, že některé jednotky se stahují, a to je dobrý znak. Doufáme, že tato tendence bude pokračovat,“ uvedl Scholz po jednání s Putinem.

Napjatá situace kolem Ukrajiny

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.
V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.
Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.
Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.
27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov - Sputnik Česká republika, 1920, 15.02.2022
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Lavrov: Ruská reakce na bezpečnostní záruky bude zveřejněna, nemáme se za co stydět
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала