V Rusku poprvé vytvořili upravenou pšenici. Jaký vliv to bude mít na zemědělství?

V Rusku byly s pomocí úpravy genomu vytvořeny nové linie pšenice, díky čemuž obiloviny získaly nové spotřebitelské vlastnosti. Informovali o tom ve Všeruském vědecko-výzkumném ústavu zemědělské biotechnologie.

„My v Rusku jsme poprvé vytvořili samostatné odvětví – laboratoř digitálního fenotypování upravených rostlin v rámci rozvoje genomového centra,“ uvedl Michail Divašuk, kandidát biologických věd, vedoucí genomového centra při Všeruském vědecko-výzkumném ústavu zemědělské biotechnologie.

„Nejzajímavějším z toho, čím se zabýváme, je asi tvorba a analýza plnohodnotných upravených rostlin. Zajímá nás především hlavní plodina v Rusku – pšenice,“ uvedl dál Divašuk.

Základem úpravy je technologie CRISPR/Cas9, která se používá při řízené úpravě genomu. Avšak ruská technologie je mnohem širší.

„Jako první ve světě jsme upravili několik genů. Jeden takový gen (VRN1) je spojen se způsobem života pšenice – vždyť existují jarní a také zimní formy. Výsledkem úpravy jsou dřívější kvetení,“ uvedl vědec.

To může být prospěšné pro suché oblasti, kde se daří odrůdám pšenice se sníženou vegetační dobou, uvedl Gennadij Karlov, ředitel výzkumného ústavu.

Díky tomu, že se objevila možnost řízené úpravy genů, bude možné odrůdy pšenice přizpůsobovat podmínkám prostředí rychleji, než k tomu dochází metodou klasického šlechtění.

Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.