https://cz.sputniknews.com/20220215/velvyslanectvi-usa-v-minsku-vyzvalo-americany-aby-neodkladne-opustili-belorusko-17628220.html
Velvyslanectví USA v Minsku vyzvalo Američany, aby neodkladně opustili Bělorusko
Velvyslanectví USA v Minsku vyzvalo Američany, aby neodkladně opustili Bělorusko
Ministerstvo zahraničí USA vyzvalo Američany, aby neodkladně opustili Bělorusko a Podněstří, uvádí se na webu amerického diplomatického rezortu. 15.02.2022, Sputnik Česká republika
2022-02-15T09:27+0100
2022-02-15T09:27+0100
2022-02-15T09:27+0100
napětí na hranici ruska a ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
bělorusko
usa
ukrajina
/html/head/meta[@name='og:title']/@content
/html/head/meta[@name='og:description']/@content
https://cdnncz1.img.sputniknews.com/img/07e5/05/18/14592774_0:42:2845:1642_1920x0_80_0_0_8ba26bd6a031495865fbf0a0fcff2401.jpg
Ministerstvo zahraničí USA nedoporučuje rovněž návštěvy Moldavska kvůli situaci s koronavirem, situaci na rusko-ukrajinské hranici a neurovnanému konfliktu mezi odděleným regionem Podněstří a ústřední mocí.Přemístění velvyslanectví do LvovaRozhodnutí o přemístění Velvyslanectví USA na Ukrajině z Kyjeva do Lvova není spojeno s jakýmikoli hrozbami na adresu amerických diplomatů, prohlásil na briefingu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.Ministr zahraničí USA Antony Blinken v pondělí oznámil, že USA dočasně přemísťují své velvyslanectví na Ukrajině z Kyjeva do Lvova. Dříve Washington dovolil odjezd z Ukrajiny části svých diplomatů a vyzval občany USA, aby zemi opustili.„Toto rozhodnutí (o přemístění velvyslanectví z Kyjeva do Lvova) nesvědčí o jakýchkoli konkrétních hrozbách pro americké diplomaty,“ řekl mluvčí Ministerstva zahraničí USA. Vysvětlil, že přemístění velvyslanectví je podmíněno celkovou potenciální hrozbou bezpečnosti v případě „ruské invaze“.Mluvčí amerického ministerstva zdůraznil, že Washington sám rozhoduje o prioritách v bezpečnostní sféře. „To je naše rozhodnutí,“ podotkl Price a ujistil, že přemístění velvyslanectví neznamená zřeknutí se podpory „územní celistvosti Ukrajiny“. „Naopak,“ řekl Price a zdůraznil, že USA podporují Ukrajinu a diplomatická úsilí pro urovnání krize.Velvyslanectví USA se vrátí ze Lvova do Kyjeva, až to bude „bezpečné“, prohlásil Ned Price.Jak vysvětlil Price, Lvov byl zvolen výhradně ze zeměpisných důvodů. „Lvov je lépe chráněn než mnoha jiná ukrajinská města,“ řekl nakonec americký mluvčí.Ukrajinská otázka a jednání se ZápademV posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
https://cz.sputniknews.com/20220214/francie-nevidi-priznaky-eskalace-ze-strany-ruska-informuji-media-17612575.html
https://cz.sputniknews.com/20220215/v-tomto-mel-putin-v-roce-2007-pravdu-italsky-politik-pripomina-bezpecnostni-konferenci-v-mnichove-17627408.html
https://cz.sputniknews.com/20220214/bez-ruska-a-na-jeho-ukor-nelze-dnesni-konflikt-vyresit-klaus-napsal-otevreny-dopis-fialovi-17626590.html
bělorusko
usa
ukrajina
Sputnik Česká republika
kontakt.cz@sputniknews.com
+74956456601
MIA „Rosiya Segodnya“
2022
Sputnik Česká republika
kontakt.cz@sputniknews.com
+74956456601
MIA „Rosiya Segodnya“
Zprávy
cs_CZ
Sputnik Česká republika
kontakt.cz@sputniknews.com
+74956456601
MIA „Rosiya Segodnya“
https://cdnncz1.img.sputniknews.com/img/07e5/05/18/14592774_56:0:2787:2048_1920x0_80_0_0_0ac4fe49b7a4ac9689bbb49e91207833.jpgSputnik Česká republika
kontakt.cz@sputniknews.com
+74956456601
MIA „Rosiya Segodnya“
Sputnik Česká republika
kontakt.cz@sputniknews.com
+74956456601
MIA „Rosiya Segodnya“
bělorusko, usa, ukrajina
Velvyslanectví USA v Minsku vyzvalo Američany, aby neodkladně opustili Bělorusko
Ministerstvo zahraničí USA vyzvalo Američany, aby neodkladně opustili Bělorusko a Podněstří, uvádí se na webu amerického diplomatického rezortu.
„Nenavštěvujte Bělorusko kvůli svévolnému vymáhání zákonů, nebezpečí zadržení, neobvyklému a znepokojivému posilování ruské vojenské moci podél hranice Běloruska s Ukrajinou, covidu-19 a s ním spojených omezení vjezdu do země,“ uvádí se v textu zprávy.
Ministerstvo zahraničí USA nedoporučuje rovněž návštěvy Moldavska kvůli situaci s koronavirem, situaci na rusko-ukrajinské hranici a neurovnanému konfliktu mezi odděleným regionem Podněstří a ústřední mocí.
Přemístění velvyslanectví do Lvova
Rozhodnutí o přemístění
Velvyslanectví USA na Ukrajině z Kyjeva do Lvova není spojeno s jakýmikoli hrozbami na adresu amerických diplomatů, prohlásil na briefingu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.
Ministr zahraničí USA Antony Blinken v pondělí oznámil, že USA dočasně přemísťují své velvyslanectví na Ukrajině z Kyjeva do Lvova. Dříve Washington dovolil odjezd z Ukrajiny části svých diplomatů a vyzval občany USA, aby zemi opustili.
„Toto rozhodnutí (o přemístění velvyslanectví z Kyjeva do Lvova) nesvědčí o jakýchkoli konkrétních hrozbách pro americké diplomaty,“ řekl mluvčí Ministerstva zahraničí USA. Vysvětlil, že přemístění velvyslanectví je podmíněno celkovou potenciální hrozbou bezpečnosti v případě „ruské invaze“.
Mluvčí amerického ministerstva zdůraznil, že Washington sám rozhoduje o prioritách v bezpečnostní sféře. „To je naše rozhodnutí,“ podotkl Price a ujistil, že přemístění velvyslanectví neznamená zřeknutí se podpory „územní celistvosti Ukrajiny“. „Naopak,“ řekl Price a zdůraznil, že USA podporují Ukrajinu a diplomatická úsilí pro urovnání krize.
Velvyslanectví USA se vrátí ze Lvova do Kyjeva, až to bude „bezpečné“, prohlásil Ned Price.
„Plánujeme návrat do Kyjeva, až to bude bezpečné,“ řekl mluvčí Ministerstva zahraničí USA.
Jak vysvětlil Price, Lvov byl zvolen výhradně ze zeměpisných důvodů. „Lvov je lépe chráněn než mnoha jiná ukrajinská města,“ řekl nakonec americký mluvčí.
Ukrajinská otázka a jednání se Západem
V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a
situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.
V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.
Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.
Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.
27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.