WSJ: USA se obohatily díky dodávkám plynu v době krize na Ukrajině

Export zkapalněného zemního plynu z USA do Evropy prudce vzrostl na pozadí vyostření krize na Ukrajině, oznámil americký list The Wall Street Journal.

Podle slov autora příspěvku Daniela Yergina se růst těžby ropy a plynu v USA stal geopolitickým a hospodářským aktivem země, který umožňuje vytlačit ruské konkurenty z evropského trhu.

„Protože se ropné a plynové odvětví obnovuje i nadále po prudkém poklesu cen na jaře roku 2020 vyvolaném začátkem pandemie, jsou USA znovu největším producentem ropy na světě – o téměř 20 % větším než dva jejich konkurenti – Saúdská Arábie a Rusko, a největším na světě producentem zemního plynu,“ píše Yergin.

Tento úspěch amerického ropného průmyslu spojil autor přímo s vyostřením krize na Ukrajině.

„Dnes už nejsou žádné pochyby o geopolitickém významu nové ropné a plynové pozice Ameriky. Ukrajinská krize a energetická krize v Evropě vrhají světlo na globální vliv těžby ropy a plynu v USA,“ podotkl Yergin.

Biden a Johnson proti ruskému plynu

Premiér Velké Británie Boris Johnson a prezident USA Joe Biden v průběhu telefonického jednání promluvili o nutnosti snížení závislosti na ruském plynu, oznámila tisková služba britského premiéra.

„Shodli se na tom, že západní spojenci mají zůstat jednotní před tváří hrozeb od Ruska, mj. pokud jde o zavedení značného balíku sankcí v případě eskalace agrese ze strany Ruska. Zdůraznili rovněž nutnost pro evropské země snížit svou závislost na ruském plynu, toto rozhodnutí zasadí strategickým zájmům Ruska nejsilnější ránu,“ uvádí se v rozšířené zprávě.

Ukrajinská otázka a jednání se Západem

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.

V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.

Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.

Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.

27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.

Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.