Slovenská vláda reagovala na výzvu Ukrajiny o pomoc. Poskytne jí odminovací systém Božena

Slovensko poskytne Ukrajině dva odminovací systémy Božena 5 a zdravotnický materiál za 1,7 milionu eur. Vláda tak reagovala na ukrajinskou výzvu o pomoc. Během jednání vlády o tom informoval premiér Eduard Heger spolu s ministrem obrany Jaroslavem Naděm a šéfem diplomacie Ivanem Korčokem.

V dohledné době učiní Slovensko všechny potřebné kroky k tomu, aby dokázalo pomoci ukrajinským občanům odminovat „obrovská pole na území Ukrajiny“, řekl Naď.

„Mluví se o milionech kusů min. Toto je to, co Ukrajina potřebuje a čím bychom uměli pomoci,“ poznamenal.

Korčok uvítal tento krok vlády. Boženy mají být podle něj vnímány jako obranná zařízení, která mají pomoci civilistům, aby neumírali.

„Vnímám to jako součást širšího diplomatického úsilí, kde tím nejvyšším cílem, který máme, je dosáhnout politického a diplomatického řešení napětí, které zde máme celé týdny,“ uvedl Korčok.

Premiér deklaroval, že spolu s evropskými partnery vyvíjejí veškeré úsilí k deeskalaci konfliktu na Ukrajině, k dohodě a mírovému řešení. „Všichni si uvědomujeme, že jakýkoli konflikt by byl katastrofou pro všechny strany,“ podotkl.

Ukrajinská otázka a jednání se Západem

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.

V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.

Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.

Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.

27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.

Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.