Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Syruček: Válka plánovaná médii na 16. února se ukázala být, jak jsem předpověděl, pouhou spekulací

© REUTERS / Gleb GaranichVykládka vojenské pomoci od USA na letišti v Kyjevě
Vykládka vojenské pomoci od USA na letišti v Kyjevě - Sputnik Česká republika, 1920, 16.02.2022
Tento týden všichni čekali začátek války. Zní to monstrózně, ale dokonce padaly kontkrétní termíny, například 15. nebo 16. únor. Nicméně „zbraně mlčí“, Rusko oznámilo, že se vojáci po cvičení vracejí do svých kasáren.
Očekával jste osobně, že válka začne, že Rusko napadne Ukrajinu? Zeptal se Sputnik novinářského nestora, autora desítek knih literatury faktu, poradce parlamentu EU Milana Syručka:
Začátek války na Ukrajině předvídala a jejich datum stanovila média, nikoliv politici. Proč bych se měl řídit médii a nikoliv politiky, spekulacemi a nikoliv fakty? To neříkám proto, abych chtěl naznačit, jak jsem prozíravý, ale prostě reálná fakta nasvědčovala, že není žádný důvod, aby Rusko potřebovalo fyzicky, svými vojenskými silami, zasáhnout proti Ukrajině. Co by z toho mohlo získat? Jen mezinárodní protesty, odsouzení jako agresora a doma nepochopení takového kroku. Je sice pravda, že Ukrajina sama se stává místem konfrontace o vliv, ale ne vojenské okupace. Kromě jiného pořád působí ve světě syndrom okupace, jakou zažilo Československo v srpnu 1968. Mimochodem právě v srpnu 1968 se americké jednotky rozmístěné v západním Německu stáhly od našich hranic na 50 kilometrů, aby snad nedopatřením, kdyby nějací sovětští vojáci přejeli hranice, tak se s nimi nesetkali. Teď 4 500 amerických vojáků trvale působí v Polsku a brzy se k nim má připojit dalších 1 700, což by spíše mělo znepokojit světovou veřejnost, třebaže nechci srovnávat – sedm tisíc proti sto tisícům ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou, to je jistě rozdíl. Ale podle ruských oficiálních zdrojů už jejich cvičení skončilo a postupně se stahují. Snad se tak i stáhne vaše otázka z pořadu dne.
Vladimir Putin během velké tiskovky - Sputnik Česká republika, 1920, 15.02.2022
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Putin: Chceme pokračovat v jednáních, ale musí se brát v úvahu ruské návrhy, je to priorita
Již se stalo běžným tvrzením, že současná konfrontace mezi Ruskem a Ukrajinou a vlastně mezi Ruskem a Západem připomíná karibskou krizi. Souhlasíte s tímto tvrzením?
Koho to jen napadlo srovnávat naprosto nesrovnatelné. To je podstatně větší rozdíl než mezi hruškou a jablkem, což se tak často používá jako příklad neporovnatelnosti. A to se jedná u obojího o ovoce, tedy jistá příbuznost v tom je. Kubánská krize vznikla z tajného rozmisťování sovětských raket na tomto ostrově, které měly přímo ohrožovat Spojené státy. Proto prezident Kennedy stál před vážným dilematem, zda na to odpovědět bombardováním budovaných raketových základen, nebo se nějakým způsobem dohodnout diplomaticky s Nikitou Chruščovem, aby upustil od takových provokací a rakety stáhl, což se nakonec stalo. Už léta dostávám od amerického Národního bezpečnostního archivu dokumenty, které byly nebo měly být podle zákona odtajněny. Mezi nimi byl i do dnešních dnů neznámý fakt, že k tomuto urovnání ve značné míře přispěla jedna americká novinářka, která byla spojkou mezi Washingtonem a Havanou a s Fidelem Castrem navázala nejen přátelské, ale též intimní vztahy. Ale o tom píši v knize, která by měla vyjít v březnu, a nechci předbíhat.
Mohl byste si v 60. letech představit současnou krizi?
Upřímně řečeno, v šedesátých letech jsem si nedovedl představit, že by mohlo nastat období, byť relativně krátké, v němž žádné krize nepropuknou. Krize se daly předpokládat od chvíle, kdy spadla železná opona, tedy od roku 1947, kdy ji Winston Churchill poprvé vyhlásil. Svět se bipolarizoval, vypukla studená válka s možností každou chvíli přerůst v horkou, takže jsem si spíše neuměl představit, že se ta železná opona zbourá – společně s berlínskou zdí, postavenou v roce 1961, při druhé berlínské krizi. Netušil jsem však, že to bylo ještě mnohem horší. Podle amerických dokumentů ze zmíněného archívu jsem neměl ani zdání, že už při první berlínské krizi se v Oválné pracovně Bílého domu zvažovalo, zda v odpovědi na to nepoužít proti socialistickému táboru atomovou zbraň. S malým rozdílem – na SSSR megatunovou bombu, na jeho satelity včetně Prahy „jen“ kilo tunovou. Ale ta hirošimská měla také jen deset kilo tun. Nelze však porovnávat rozmístění ruských vojsk, byť v počtu sto tisíc a u hranic, ale přece jen na ruském území, s raketami v cizí zemi jen sto kilometrů od amerických hranic.
Jan Lipavský - Sputnik Česká republika, 1920, 15.02.2022
Názory
Kdyby měl Lipavský provést pochod s plnou polní, asi by ho vojáčkování pustilo. Názor
Důvodem ostré současné konfrontace, která vznikla, jsou obavy Ruska z rozšiřování NATO, což Rusové vnímají jako ohrožení vlastní bezpečnosti. Jsou tyto obavy Moskvy oprávněné?
Vzájemná konfrontace znovu nevznikla, jen byla v devadesátých letech dočasně potlačena. Ale dokud existuje nějaký vojenský pakt, předpokládá konfrontaci, protože musí mít protivníka, jinak by nemohl existovat. Právě v počátečním období prezidentství Václav Havel navrhoval, aby se rozpustily oba pakty. Nestalo se, rozpustil se jen jeden. Ale jak by mohl dál existovat, kdyby neměl potencionálního protivníka?
Pokud se překoná současná krize, co bude dále? Nepovede to k trvalému prudkému nárůstu jednotek NATO v Evropě?
K nárůstu jednotek NATO v Evropě to nepovede, už tak jich je dost, jsou to vojska třiceti členských států, zřejmě jste myslela nárůst amerických jednotek. Který americký prezident by si však dovolil jejich podstatné navýšení, aniž by tím neutrpěla jeho domácí popularita? Už tak je problematické, kudy vlastně probíhají americké hranice, když USA mají ve světě na 800 svých vojenských základen. Ale američtí voliči by prezidentovi neodpustili, pokud by Amerika nebyla přímo ohrožena nebo nenastal nový Pearl Harbor, aby znovu poslal americké chlapce krvácet někde daleko od USA, třeba v Evropě, o níž většina Američanů ani přesně neví, kde leží.
Jak hodnotíte prohlášení a opatření Vlády České republiky v ostré fázi krize? Kabinet Petra Fialy se zachoval adekvátně a přispěl k odstranění napětí?
K prohlášením české vlády se nechci vyjadřovat, zabývám se jen fakty, nikoliv slovy.
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
 Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)  - Sputnik Česká republika, 1920, 15.02.2022
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
„Kdy ta válka začne, Markétko? Lipavský má Covid, může za to Putin.“ Adamová volala do Kyjeva
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала