V Číně vyzvali USA, aby přestaly se šířením dezinformací o Ukrajině

Stupňování válečné hrozby Spojenými státy způsobilo škody ekonomice a sociální stabilitě Ukrajiny. Čína doufá, že šíření dezinformací bude zastaveno, prohlásil na středečním briefingu oficiální mluvčí Ministerstva zahraničí ČLR Wang Wenbin.

„V posledních několika dnech rozdmychávaly USA válečnou hrozbu a vytvářely napětí, což vážně poškodilo ekonomiku, sociální stabilitu a život lidí na Ukrajině,“ prohlásil diplomat.

Podotkl rovněž, že podobné akce USA zesílily třenice mezi stranami, což brání pokroku dialogu a jednání.

„Doufáme, že dotyčné strany zastaví zveřejňování podobně lživých informací a podniknou více opatření, která napomáhají míru, vzájemné důvěře a spolupráci,“ podotkl.

Výzvy k odsouzení Ruska

Premiér Austrálie Scott Morrison ve svém projevu v australském parlamentu vyzval čínskou vládu, aby odsoudila Rusko v souvislosti se situací na Ukrajině.

„Očekáváme, že všechny země a všechny vlády ve světě odsoudí hrozby násilí proti Ukrajině,“ řekl Morrison, když odpovídal na otázku o počínání australských úřadů za nynější situace kolem Ukrajiny.

„Čínská vláda neodsoudila to, co se děje, a vyzval bych čínskou vládu a všechny osoby… aby tyto akce odsoudily a umožnily patřičnou reakci Spojených národů…,“ prohlásil australský premiér.

Koncem minulého roku vyhlásila Austrálie založení aliance s USA a Velkou Británií – AUKUS, která předpokládá výstavbu flotily australských jaderných ponorek a je zaměřena na zadržování domnělé „čínské hrozby“ v regionu.

Austrálie dříve nejednou odsoudila Čínu pod záminkou porušování lidských práv.

Ukrajinská otázka a jednání se Západem

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.

V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.

Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.

Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.

27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.

Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.