Украинский военный на линии соприкосновения возле Горловки в Донецкой области - Sputnik Česká republika, 1920
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Kyjev a západní státy v poslední době obviňují Rusko z údajného zesilování „agresivních akcí“ na hranici s Ukrajinou. V Moskvě odmítají nepodložená obvinění s tím, že se nikdo nemusí zajímat o to, jak Rusko přesouvá jednotky na svém území, neboť nechystá žádné plány na invazi na Ukrajinu.

DLR vyzývá Ozbrojené síly Ukrajiny, aby se vrátily k příměří

Vojáci - Sputnik Česká republika, 1920, 17.02.2022
Zastoupení samozvané Doněcké lidové republiky ve Společném kontrolním a koordinačním středisku vyzvalo ukrajinské vojenské velení, aby se vrátilo k příměří, a aby mezinárodní pozorovatelé posílili monitoring.
Ruslan Jakubov, vedoucí zástupce DLR ve Společném kontrolním a koordinačním středisku (JCCC), novinářům vysvětlil, že zastoupení DLR v JCCC nadále sleduje a operativně prověřuje všechny informace a v rámci koordinačního mechanismu se snaží o nastolení stabilního klidu, ale v současné době je situace stále napjatá. Ukrajinské bezpečnostní síly nutí jednotky DLR na situaci reagovat.
„Vyzýváme vedení ukrajinských ozbrojených formací, aby se okamžitě vrátilo k trvalému režimu klidu a mezinárodní pozorovatelské mise, aby posílily svůj monitoring a neprodleně informovaly veřejnost o situaci na linii dotyku,“ řekl Jakubov novinářům.

Hlasování Státní dumy

Státní duma RF hlasovala za nutnost uznání samozvaných republik DLR a LLR. Rozhodnutí, které přijali poslanci na včerejší schůzi o žádosti ze strany Státní dumy k ruskému prezidentovi o nutnosti přiznat DLR a LLR bude okamžitě zaslána prezidentovi.
Dne 19. ledna poslanci Komunistické strany RF v návrhu Dumy k prezidentovi žádají o zvážení uznání republik Donbasu za nezávislé státy, a zároveň o neprodlené zahájení jednání s vedením těchto republik v otázce vytvoření právního základu pro mezistátní vztahy, jenž by upravoval vzájemnou spolupráci ve všech oblastech. Dne 14. února poslanci strany Jednotné Rusko vnesli druhý návrh, v souladu se kterým by mělo dojít k urychlení procesu uznání republik. Podle vyjádření Volodina USA vyostřují napětí a spolu s evropskými partnery dodávají na Ukrajinu zbraně. Kyjev i nadále nedodržuje minské dohody. Všechno toto ohrožuje životy občanů Ruska, kteří žijí v DLR a LLR.
Doněcká a Luhanská lidová republika vyhlásily svoji nezávislost po státním převratu v Kyjevě už na jaře roku 2014. Od té doby ukrajinské úřady vedou proti nim vojenskou operaci, v průběhu které bylo podle posledních údajů OSN zabito kolem 13 000 lidí.
V poslední době napětí v regionu stále stoupá, Kyjev soustředil u kontaktní linie polovinu armády, která ostřeluje domobrance zakázanými zbraněmi. Situaci také zhoršují akce Spojených států a NATO, které čím dál více na Ukrajinu dodávají zbraně a posílají tam i instruktory, čímž podporují kyjevskou vládu k vojenským avantýrám.

Ukrajinská otázka a jednání se Západem

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.
V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.
Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.
Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.
27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.
Volodymyr Zelenskyj - Sputnik Česká republika, 1920, 17.02.2022
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Zelenskyj: Nejen Rusko, ale i některé členské státy NATO nechtějí, aby byla Ukrajina členem aliance
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала