Украинский военный на линии соприкосновения возле Горловки в Донецкой области - Sputnik Česká republika, 1920
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Kyjev a západní státy v poslední době obviňují Rusko z údajného zesilování „agresivních akcí“ na hranici s Ukrajinou. V Moskvě odmítají nepodložená obvinění s tím, že se nikdo nemusí zajímat o to, jak Rusko přesouvá jednotky na svém území, neboť nechystá žádné plány na invazi na Ukrajinu.

Fiala odjel do Bruselu. Budou se projednávat sankce proti RF, jaký to bude mít dopad na Česko?

Petr Fiala - Sputnik Česká republika, 1920, 17.02.2022
Podle českého premiéra Petra Fialy je nutné, aby západní státy k situaci na Ukrajině zastávaly jednotný a jasný postoj. Podle Fialy musí Rusko vědět, že existují hranice, které nelze překračovat, řekl to novinářům před svoji cestou do Bruselu, kde se bude konat neformální summit k situaci kolem Ukrajiny.
Podle českého premiéra je postoj států Evropské unie a NATO jasný a pevný, což je dobře.
Něčeho dosáhnout je možné pouze za podmínky, že bude zachováno silné odhodlání a pevný postoj, uvedl Fiala s odvoláním na jednání, která vedli evropští státnici s Ruskem i Ukrajinou. Diplomatická cesta je něco, čeho se podle Fialy členské státy EU nesmí vzdát.
K vyřešení situace by podle Fialy mělo dojít diplomatickou cestou, kdyby přeci jen došlo k eskalaci konfliktu, podle českého premiéra by konflikt zasáhl území, které je vzdáleno od české hranice pouhých 300 kilometrů. Nehledě na to, že věří v diplomacii, Evropa přeci jen diskutuje o sankcích pro případ, že Rusko půjde na otevřený konflikt.
V případě uvalení sankcí by to mělo dopady také na evropské země, a to v různém rozsahu. Podle Fialy by tyto dopady pro Českou republiku nebyly příliš výrazné.
S odvoláním na všechny informace, které má Česko a další země k dispozici, Fiala konstatoval, že všechno nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno k agresi, podle něj rovněž nedošlo ke stažení ruských vojsk a napětí na rusko-ukrajinské hranici přetrvává.
„Proto to všechno evropské země berou vážně,“ uvedl Fiala, když odpovídal na dotaz k pozici českého prezidenta Miloše Zemana.
Připomeňme, že prezident Miloš Zeman poskytl rozhovor pro Mladou frontu Dnes, v němž se zmínil, že si nemyslí, že Rusko zaútočí na Ukrajinu a informace o ruské agresi, které kolují v těchto dnech, označil za další blamáž amerických tajných služeb.

Pozice Miloše Zemana

Podle Zemana jde o další blamáž CIA, která uváděla, že Rusko zaútočí ve středu. Americké zpravodajské služby varovaly, že k ruskému útoku dojde 16. února. Podle jejich informací měl být útok zahájen leteckým bombardováním. V posledních dnech ale Rusko uvádí, že stahuje jednotky po cvičení zpět do základen. Ruské ministerstvo obrany zveřejňuje videa železničního přesunu armády.
Český prezident Zeman však stejně nevěří, že se k válce schylovalo. Podle něj totiž Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku. Zároveň uvedl, že jde o třetí blamáž CIA.
„Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No, a třetí je teď,” míní Zeman.

Ukrajinská otázka a jednání se Západem

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.
V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.
Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.
Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.
27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.
Ruský prezident Vladimir Putin a venezuelský prezident Nicolás Maduro - Sputnik Česká republika, 1920, 17.02.2022
Svět
Rusko může počítat s podporou Venezuely v čelení hrozbám NATO, prohlásil Maduro
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала