Zeman dal zelenou českým neonacistům. Pojedou válčit na Ukrajinu v řadách Azova?

Služba v cizí armádě je v ČR trestná, ale pro Čechy, kteří pojedou na Ukrajinu bojovat proti Rusům, Pražský hrad udělal výjimku. Minulý týden prezident Zeman po jednání s premiérem Fialou zaručil případným dobrovolníkům beztrestnost, a tak potěšil české neonacisty z řad příznivců batalionu Azov.

V roce 2015 tříletým vězením a čtyřmi podmínkami potrestal soud pětici členů české buňky neonacistické skupiny Wotan Jugend. Podle rozsudku podporovali hnutí směřující k potlačení práv a svobod.

Soud uznal všech pět obžalovaných vinnými z propagace neonacismu. Usvědčily je prý jejich vlastní výpovědi, odposlechy a také věci s tématikou neonacismu a hitlerovského Německa zabavené při domovních prohlídkách.

Dvaadvacetiletý Sergej Busygin, který měl trvalé bydliště v Česku, od soudu odešel s tříletou podmínkou. Čtyřiadvacetiletý Vojtěch Hájek a o rok mladší Lukáš Kolumpek dostali dvouletou podmínku a devatenáctiletému Marcelu Palackému soud udělil podmíněný trest 18 měsíců. Pátého obžalovaného, jednadvacetiletého Daniela Houdka, přivedla eskorta z vězení, kde si odpykával trest za násilí s rasovým motivem, a tak vzhledem k předchozí trestné činnosti dostal trest odnětí svobody na tři roky.

Neonacistická organizace Wotan Jugend se přímo hlásí k nacionálnímu socialismu hitlerovské třetí říše. V Česku aktivně vystupovala proti přistěhovalcům a Židům. Organizaci vytvořili členové neonacistické blackmetalové kapely Moloth v roce 2008 v Rusku. Lídr kapely Alexej Levkin byl v říjnu 2006 společně s několika dalšími lidmi uvězněn kvůli podezření z vražd tří imigrantů a loupežného přepadení. V roce 2018 soud zatkl Levkina v nepřítomnosti kvůli účasti v extremistické komunitě Wotan Jugend.

Po státním převratu na Ukrajině v roce 2014 organizace uprchla na Ukrajinu. V Kyjevě otevřeně pořádali koncerty, na které se sjížděli neonacisté z celé Evropy. Zatímco v Rusku a ČR byli neonacisté z Wotan Jugend stíháni, tak na Ukrajině dokonce dostávali státní podporu pro své aktivity. Členové organizace zahájili agitaci mezi ultrapravicí na podporu neonacistického ozbrojeného útvaru Azov (v Rusku je zakázaný).

Koncert neonacistické kapely Moloth v Kyjevě

© YouTube / Black Metal World

Azov je samostatný útvar Ukrajinské národní gardy, který vznikl po Majdanu na Ukrajině v roce 2014, když byly legalizovány polovojenské dobrovolné jednotky. Útvar nechvalně proslul svými neonacistickými názory, mučením lidí v Donbasu a dalším porušováním lidských práv.

Znakem Azova je runa Wolfsangel, kterou za druhé světové války používala nacistická divize SS Das Reich. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva prohlásil, že Azov porušuje pravidla vedení války masovým rabováním, mučením, únosy novinářů a znásilňováním. Americký Kongres požadoval zařazení Azova na seznam zahraničních teroristických organizací.

Podle ruského ministerstva obrany a úřadů DLR během současných událostí na Ukrajině příslušníci Azova stříleli na civilisty, kteří se snažili opustit města humanitárními koridory, a umísťovali miny do obytných budov v Mariupolu.

Fanoušci pražské Slavie se fotí s vlajkou neonacistického útvaru Azov

© antifa.cz

Svou podporu neonacistům z Azova dříve projevovali i radikální fanoušci pražské Slavie. Slávističtí chuligáni ze „Sešívané mládeže“ například pózovali s vlajkou Azova. Jak uvádí portál antifa.cz, někteří z nich dokonce v roce 2014 cestovali na Ukrajinu, aby se přidali k akcím na Majdanu na straně ukrajinských nacionalistů.

Rozhodnutí Hradu zaručit beztrestnost dobrovolníkům musí české neonacisty těšit. Situaci na frontě nezmění, ale mohou páchat válečné zločiny na civilistech. V každém případě bude pro ně lepší, když se nedostanou do zajetí. Ostatně, jak uvedlo Ministerstvo obrany Ruské federace, zahraniční žoldáci nebudou mít právo na postavení válečných zajatců…