Západu předpověděli „sekundární následky“ kvůli protiruským sankcím

USA a západní státy mají přehodnotit svůj vztah k Moskvě a Pekingu a také si uvědomit vlastní akce proti ruské ekonomice, poněvadž přijdou tvrdé následky pro celý světový trh. Píše o tom autor časopisu The National Interest Alex Joffe.

Vlády a korporace podnikly podle jeho názoru unáhlené a nezkoordinované akce proti Moskvě, ale málo se postaraly o jejich legitimitu, logiku anebo aspoň strategické následky.

„Zřeknutí se Západu ruské kultury, zákaz studovat Dostojevského, házení kamení na okna ruských restaurací, propouštění ruských dělníků, kteří patřičně neodsuzují Putina, tohle všechno je hodné odsouzení. Bylo to zřejmě učiněno bez nejmenšího předvídání ze strany západních lídrů, zvlášť vedení korporací, které chtějí vzbudit zdání, že „něco dělají“. Ale tyto aktivity jsou dnes součástí problému, protože prohloubily globální ekonomické krize, snížily potravinovou bezpečnost a zmenšily zásoby strategických materiálů, na kterých je závislá dnešní společnost,“ píše Joffe.

Má za to, že v dlouhodobé perspektivě bude mít světové společenství co dočinění s nedostatkem paliv a různých nerostných surovin, ale také se projeví takzvané sekundární následky, protože hned po krizi vztahů s Moskvou budou následovat problémy na Blízkém východě. Potravinová krize kvůli nedostatku obilnin může způsobit konflikty, obnovení jaderné dohody USA a Íránu může znamenat financování ozbrojených organizací, například libanonského hnutí Hizballáh.

Joffe píše, že nestabilita na Blízkém východě způsobí novou velkou vlnu běženců do Evropy, což na pozadí ostatních následků zrušení vztahů s Ruskem zhorší krizi a způsobí rozpad globálního systému.

„Obilí a hnojiva, bankovnictví a úvěry, titan, neon a nikl budou existovat v novém deglobalizovaném světě. Jenže budou zaplaceny velkým množstvím lidských životů také v podmínkách fragmentované globální geopolitické bilance. Nic z toho neprospěje USA a jejich spojencům,“ je přesvědčen novinář.

Západní korporace nenechaly za sebou prakticky mosty pro eventuální návrat na ruský trh, což Joffe považuje za obrovskou chybu.

„Dokonce jednoduchý trik spočívající v doporučení americkým a evropským firmám, aby prohlásily, že pouze dočasně omezují činnost v Rusku v naději na obnovení po uzavření mírové dohody, ani o tom se zřejmě neuvažovalo. Když jsou ekonomické a sociální vztahy s Ruskem zrušeny, nedají se použít jako páka, a bude je velmi obtížně obnovit,“ míní autor.

Joffe je přesvědčen, že by se prognózování sekundárních následků politických rozhodnutí mělo stát hlavní částí státní strategie před vypuknutím krize. „Získat představu o těžkých následcích je dnes mimořádnou nutností,“ napsal na závěr.

USA a Velká Británie vyhlásily 8. března zákaz na dovoz ruské ropy, aby posílily nátlak na Moskvu kvůli speciální operaci na Ukrajině. V Londýně prohlásili, že je třeba se vzdát ruského paliva ke konci roku, Washington navíc zakázal dovoz dalších energetických zdrojů, včetně zemního plynu. Později se k ropným sankcím připojila také Kanada. V některých zemích EU ale prohlásili, že bez ruského plynu budou mít těžký život.