Německo upozornilo na zastavení výroby v případě odmítnutí plynu z Ruska

Německé ocelářské, chemické a papírenské podniky se během několika týdnů uzavřou, pokud se země rozhodne zastavit dovoz plynu z Ruska. Uvedly to největší průmyslové svazy v zemi, informuje 30. března Bloomberg.

„Výbušné ceny energií, ale především možné plynové embargo, tvrdě zasáhnou energeticky náročný průmysl, matku průmyslové sítě,“ řekl Michael Vassiliadis, prezident Německého svazu chemiků (IGBCE), v Berlíně na společné tiskové konferenci s nejvyššími představiteli dalších velkých průmyslových svazů v Německu.

Důsledkem bude podle jeho prognózy nejen snížení výroby a nezaměstnanost, ale také přerušení průmyslových řetězců v Evropě.

Podle německého federálního statistického úřadu Rusko v lednu vydělalo zhruba 3,33 miliardy dolarů na vývozu energie do Německa, což je poslední celý měsíc před zahájením ruské speciální operace na ochranu obyvatel Donbasu.

Německý vicekancléř, ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck předtím ve středu uvedl, že Berlín se připravuje na možné zastavení dodávek ruského plynu. Připomněl, že Německo nebude platit za ruské palivo v rublech a stejně se rozhodly i země G7.

Jak řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům 29. března, „nebude žádná charita“. Upozornil, že v případě absence platby nebude plyn. Zároveň dodal, že zatím neví, zda Ruská federace zastaví dodávky plynu do Evropské unie v případě odmítnutí platby v rublech.

Rusko je největším vývozcem plynu do Evropy a dodává několika cestami asi 40 % plynu spotřebovaného v regionu: Nord Stream (přímo do Německa přes Baltské moře), ukrajinskou přepravní soustavou plynu, Jamal do Evropy a Turkish Stream (přes Černé moře).

23. března ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko přejde na placení dodávek plynu do nikoliv přátelských zemí v rublech. Zdůraznil, že dodávky paliva budou pokračovat v souladu s objemy a cenami stanovenými v dříve uzavřených smlouvách.

Pokyn ruského prezidenta převést transakce s plynem na rubly zazněl v souvislosti s protiruskými sankcemi uvalenými řadou cizích zemí v reakci na speciální operaci prováděnou od 24. února na ochranu civilního obyvatelstva Donbasu.

Jak tehdy upřesnil tiskový tajemník prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov, speciální operace má dva cíle - demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny. Oba tyto aspekty podle něj představují hrozbu pro ruský stát a národ.