Polský historik vyzval Varšavu, aby „vyspěla“ ve vztazích s Moskvou

Vztah Polska k Rusku, zejména na pozadí situace na Ukrajině, připomíná „válečné šílenství“, které nemá žádný smysl, píše Michał Krupa ve svém článku pro časopis The American Conservative.

Podle jeho slov povzbuzování ze strany Spojených států vytváří u politiků ve Varšavě iluzi, že získali jakýsi vyšší status na mezinárodní scéně. Mj. polský premiér Morawiecki dospěl ve své rusofobské rétorice k tomu, že označil za oprávněné kolektivní potrestání celého ruského národa. Prezident Polska Andrzej Duda ze své strany vůbec vykonává de facto funkci viceprezidenta Ukrajiny, kdy neustále žádá o dodávky zbraní.

Nejvíce se ale v této situaci vyznamenal mluvčí polského ministerstva zahraničí Łukasz Jasina, když komentoval reakci Volodymyra Zelenského na eventuální poslání mírových sil NATO a označil Varšavu za „sluhu ukrajinského národa a jeho požadavků“, připomenul Krupa.

Historik podotkl, že mnozí polští politici včetně konzervativních se postavili do fronty, aby ospravedlnili Kyjev, který „hájí“ západní, evropské a „demokratické“ hodnoty. Mnohé z podobných myšlenek jsou v rozporu s názory těchto lidí, což svědčí o jejich pokrytectví a snaze o bezmyšlenkovou rusofobii, píše autor článku.

Krupa připomenul slova polského politika Romana Dmowského, který v 20. letech tvrdil, že Varšava by měla v podstatě ve vztazích s Moskvou vyspět a získat tak význam a důstojnost.

„Dmowski se nám pokusil vsugerovat myšlenku o tom, že buď se Polsko vzdá své protiruské tvrdohlavosti, která se už dávno stala anachronismem, a podnikne vážná diplomatická úsilí ve vztazích s Ruskem, anebo zůstane i nadále „evropským hlupákem“, který není schopen hájit své životní zájmy, které se neshodují s ukrajinskými, a bude i nadále ukazovat nedostatek prozíravosti, intuice a základní logiky,“ podotkl odborník.

Polsko však propadlo v této zkoušce z „politické významnosti a důstojnosti“, soudí Krupa. Vyzval nicméně k tomu, aby se inspirace hledala nejen ve slovech státníků minulosti, ale dokonce i v nedávných výrocích prezidenta Dudy. V roce 2019 na summitu NATO prohlásil, že i když Varšava nenašla s Moskvou kompromis ve všech otázkách, je třeba se snažit vztahy zlepšovat. „To byly přece časy!“ píše v závěru historik.

Včera polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval k zavedení proti Moskvě nových sankcí kvůli zvěstem o údajném použití chemických zbraní v Mariupolu. Ruské ministerstvo obrany mezitím nejednou upozornilo na plány Kyjeva uskutečnit podobné provokace a také na to, že ukrajinská vojska a nacionalistické prapory pravidelně vyhazují do povětří nádrže s chemikáliemi.