Odbornice promluvila o tom, jestli hrozí USA default kvůli obrovskému státnímu dluhu

Default USA podle dluhů je pravděpodobný jak ve střednědobé, tak i v dlouhodobé perspektivě. První – v průběhu 1 až 2 let, druhý – v perspektivě více než 10 let. Ta poslední varianta je pravděpodobnější, je ale podmíněna nepředvídatelnými událostmi – „černými labutěmi“.

Promluvila o tom v rozhovoru pro agenturu Prajm náčelnice oddělení analytiky společnosti BCS Mir Investicij Oksana Choloděnková.

Uvedla dvě varianty, jak by mohl probíhat dluhový default USA. V prvním případě jde o odmítnutí zvýšit horní hranici státního dluhu, a v druhém – o zaplacení úroků ze závazků.

„O otázce zvyšování hranice státního dluhu probíhají zpravidla v kongresu dlouhé debaty. Jde zpravidla o deadline. Když se kladné rozhodnutí opožďuje, spustí se dočasná technická procedura obsluhování státního dluhu“, uvedla analytička. Scénář s odmítnutím platit dluh je sice pravděpodobný, ale spíše jen teoreticky, dodala.

Tento týden Sputnik psal o tom, že britská a nizozemská ropná a plynárenská korporace Shell zveřejnila 5. května první čtvrtletní výkaz roku 2022. Její analytici napočítali ztráty ve výši 3,9 miliardy dolarů po stažení společnosti z ruského trhu.

„Po podniknutí rozhodných opatření vůči Rusku v prvním čtvrtletí 2022 … došlo ke ztrátě v částce 3,9 miliardy dolarů,“ uvádí se ve výkazu.

28. února byla zveřejněna zpráva, že Shell hodlá zrušit účast v projektu Nord Stream 2 a partnerské vztahy s Gazpromem a také napojenými na něj podniky, včetně 27,5 % akcií továrny na výrobu zkapalněného zemního plynu Sachalin-2, 50% podíl v Salym Petroleum Development a Gydanském energetickém podniku.

8. března zveřejnila Shell plán na zřeknutí se ruské ropy a plynu. Uvedla, že společnost zavře všechny své benzínové pumpy, zruší výrobu leteckého paliva a maziv na území RF.

List The Financial Times napsal 24. dubna s odkazem na vlastní zdroj, že zrušení účasti v ruském projektu bylo pro Shell hrůzou. Zdroj tvrdil, že na jednáních o zrušení účasti v projektu Sachalin-2 byla nastolena otázka o prodeji 27,5% podílu na ložisku. Zájem o aktiva společnosti projevily čínské společnosti Cnooc, CNPC a Sinopec.

Magazín Ropa a kapitál zároveň napsal, že dokonce v případě, že podíl Shell koupí Peking, nehodlá Japonsko vystoupit z projektu Sachalin-2.

Zahraniční společnosti zahájily zrušení spolupráce s Ruskem po zavedení nových západních sankcí, včetně proti ruským palivům. Bylo to učiněno v reakci na speciální operaci Moskvy na ochranu Donbasu zahájené 24. února.