Муниципальные служащие Нью-Йорка во время протеста против обязательной вакцинации - Sputnik Česká republika, 1920
Svět
Aktuální novinky a události ze zahraničí

Kazachstán vyzval kvůli konfliktu na Ukrajině k zákazu jaderných zbraní

© Sputnik / Serge KazakJaderná raketa
Jaderná raketa  - Sputnik Česká republika, 1920, 19.06.2022
Svět dnes prožívá krizi, existuje velké riziko použití jaderných zbraní, události na Ukrajině a vzájemné hrozby přivádějí k myšlence zákazu a likvidaci jaderných bojových hlavic, prohlásil ministr zahraničí Kazachstánu Muchtar Tleuberdi.
„Nynější vojenský konflikt na území Ukrajiny, řeči o navrácení jaderných zbraní a vzájemné pohrůžky použitím jaderných zbraní nás nutí jako nikdy předtím se zamyslet nad kolektivní zranitelností lidstva a nad naléhavou nutností zákazu a likvidace těchto smrtonosných zbraní,“ napsal ministr.
Kazachstán vyzývá všechny země světa k vytváření etapovitého plánu úplné likvidace jaderných zbraní v průběhu téměř 20 let, do roku 2045, ke stému výročí OSN, napsal Tleuberdi. Domnívá se, že by tyto dohody mohly být zařazeny do závěrečných dokumentů první konference Smlouvy o zákazu jaderných zbraní (TPNW). Ministr dodal, že generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že po celém světě je rozmístěno přibližně 13,4 tisíce jaderných bojových hlavic a že se hrozba jejich použití stala „reálnější než v nejchmurnější dny studené války.“
„Praktický přínos Kazachstánu k jadernému odzbrojení mu dává morální právo i nadále vyzývat národy a vlády ke zdvojnásobení úsilí zaměřeného na zbavení naší planety hrozby jaderné likvidace sebe sama,“ je přesvědčen Tleuberdi.
Politiku zřeknutí se jaderných zbraní podporoval veřejně také prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev. V roce 2019 prohlásil na Valdajském fóru: „Někdy je lepší nevlastnit jaderné zbraně, ale zato získat víc investic do domácí ekonomiky, podporovat a rozvíjet dobré mírové vztahy, což dělá Kazachstán v praxi.“ „Saddám Husajn si to myslel také,“ řekl přítomný ruský prezident Vladimir Putin.
Smlouva o zákazu jaderných zbraní nabyla platnosti v lednu 2021, podepsalo ji 86 států, ratifikovalo 62. Její účastníci se zejména dohodli, že „za žádných okolností“ nebudou vyvíjet, zkoušet, vyrábět, hromadit ani používat jaderné zbraně. První schůzka členských států TPNW se plánuje na 21.-23. června ve Vídni.
Rusko, Velká Británie, Čína, USA a Francie, které vlastní jaderné zbraně, odmítly podporu tohoto návrhu. „Sdílíme úkol vybudování nejaderného světa, ale usilovat o tento cíl není možné takovými jednostrannými a dost arogantními způsoby, na kterých se zakládá daný dokument,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v listopadu 2019.
„Snaha zakázat jaderné zbraně uzavřením smlouvy, která nezahrnuje žádnou zemi, která skutečně vlastní jaderné zbraně, bude stěží účinná,“ vysvětlil americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Projednávání tématu hrozby jaderné války se stala častější po zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině koncem února. Místopředseda ruské Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv poukázal zejména na riziko použití těchto zbraní v souvislosti s cvičeními NATO v blízkosti ruských hranic a předáním Kyjevu západních zbraní. Lavrov říkal, že „je to vážné nebezpečí, je reálné“, a vyzval k nepodceňování rizika rozpoutání jaderné války. V Kremlu přitom tvrdili, že jakýkoli výsledek speciální operace nebude příčinou použití jaderných zbraní.
V Bílém domě vyzvali ke zmírnění rétoriky v otázce nebezpečí jaderné války. Analogické výroky zazněly také z Pentagonu, ministr obrany USA Lloyd Austin prohlásil, že „podobná rétorika je nebezpečná a neužitečná. Nikdo si nepřeje jadernou válku, v níž nikdo nedokáže zvítězit. Řinčení zbraněmi a nebezpečné řeči očividně nejsou užitečné.“
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала