Rada EU prodloužila sankce proti Krymu a Sevastopolu o jeden rok

Rada Evropské unie prodloužila o rok do 23. června 2023 sankce proti Krymu a Sevastopolu. Uvádí se v prohlášení EU zveřejněném 20. června.

Rozhodnutí nabude platnosti po zveřejnění ve věstníku EU.

Sankce stanovují omezení ekonomických vztahů EU s danými ruskými regiony. Fyzickým osobám a organizacím EU je zakázán dovoz produkce ze Sevastopolu a Krymu. Restrikce se také týkají turistického ruchu, obchodu a investic do řady hospodářských odvětví regionu.

Evropská unie rozšířila 21. února sankce z roku 2014 proti ruským a ukrajinským fyzickým osobám a organizacím „za podkopání územní celistvosti a suverenity Ukrajiny“ a přidala do seznamu pět dalších osob. Tenkrát to byli zejména tři poslanci Státní duny za Krym a Sevastopol Alexej Černjak, Leonid Babašov a Tatiana Lobačová a také dva zástupci vedení volební komise Sevastopolu Nina Faustovová a Alexandr Čmychalov.

11. října 2021 rozšířila EU černý seznam osob napojených na připojení Krymu k Rusku, zařadila do něj osm dalších osob. Šlo o lidi zaměstnané v soudních orgánech Krymu a Sevastopolu.

10. září 2021 prolongovala Rada EU do 15. března 2022 osobní sankce proti některým ruským občanům, kteří podle jejího názoru nesou odpovědnost za hrozbu pro územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny.

V březnu 2014 zavedla EU, USA a řada dalších zemí sankce proti Rusku. Příčinou byla situace, jež vznikla po státním převratu na Ukrajině. Krym se vrátil do složení RF podle výsledků referenda roku 2014. Kyjev považuje poloostrov za své dočasně okupované území. Moskva ale nejednou prohlásila, že otázka Krymu je jednou a provždy vyřešena.