Bílý dům očekává, že kongres vyčlení Ukrajině více peněz

Kongres nebude litovat peněz na další pomoc Ukrajině, když bude vyčerpána již vyčleněná rekordní částka 40 miliard dolarů, prohlásil poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost Jake Sullivan ve svém projevu na Aspenském fóru.

Vyjádřil názor, že ruské vládnoucí kruhy „by si měly uvědomit marnost nadějí na to, že USA a největší evropské země ztratí zájem o konflikt na Ukrajině a zastaví její podporu“.

„Kongres schválil čtyřicetimiliardový balík pro Ukrajinu, jehož značná část nebyla dosud utracena, a pracujeme každý měsíc na dodávkách zbraní tempem, jímž by je mohli Ukrajinci ovládnout a nasadit na bojišti s vojáky připravenými je používat… A jsem přesvědčen, že pak podpoří v kongresu obě strany uvolnění těchto (dodatečných) rezerv, bude-li to nutné,“ řekl Sullivan.

Vyslovil také předpoklad, že nehledě na oslabení pozornosti k dění na Ukrajině ze strany veřejnosti a masmédií v porovnání s prvními týdny konfliktu si zachovají administrativa a kongres USA „hlubokou a stabilní“ ochotu „udělat vše, co je třeba a kolik je toho třeba“.

„A myslím si, že to samé platí pro hlavní evropské země, nehledě na těžkosti, s nimiž se setkává Evropa v energetické sféře,“ řekl.

USA oznámily již dříve další balík vojenské pomoci Ukrajině v částce 275 milionů USD. Chystané dodávky zahrnují 580 sebevražedných dronů Phoenix Ghost, čtyři salvové raketomety HIMARS, 36 tisíc dělostřeleckých granátů, čtyři velitelská a štábní vozidla, protitankové zbraně, náhradní díly a další výstroj, oznámil Pentagon.

Rusko provádí od 24. února speciální operaci zaměřenou na denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny. Vladimir Putin označil za její úkol ochranu lidí, kteří byli v průběhu osmi let vystaveni šikaně a genocidě ze strany kyjevské moci. Konečným cílem je podle slov ruského prezidenta osvobození Donbasu a vytvoření podmínek, které zaručí bezpečnost Ruska.

Na tomto pozadí USA a jejich spojenci v NATO i nadále napěchovávají Ukrajinu zbraněmi a vyčleňují na to desítky miliard dolarů. Moskva ze své strany nejednou prohlásila, že poskytování vojenské pomoci jen protahuje konflikt a že se náklady se zbraněmi stávají zákonných terči pro ruské vojenské letectvo. Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov kromě toho varoval, že dostane-li Kyjev od západních zemí dalekonosné zbraně, rozšíří se tím zeměpisné úkoly speciální operace ruské armády.