Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

ČR vykazuje větší válečnické nadšení než státy NATO. Hampl vysvětlil, co za tím stojí

CC BY-SA 4.0 / Petrhampl / Hampl-wiki (cropped image)Český sociolog Petr Hampl
Český sociolog Petr Hampl - Sputnik Česká republika, 1920, 20.10.2022
Průzkum agentury STEM Česko 2022 zmapoval společenská témata spojující a rozdělující české občany. V porovnání s dobou vlády Babiše se vnímání role Česka v zahraniční politice málo změnilo navzdory vyhraněnosti současného kabinetu. Nálady vůči migraci a příčiny vnímaní konfliktu na Ukrajině posoudil sociolog a publicista Petr Hampl.
Za vlády Andreje Babiše se zahraniční politika vydala pragmatickým či neutrálním směrem, spolupracovala víceméně se všemi státy. Současný kabinet je ostře vyhraněn proti Rusku a kopíruje politiku aliančních států NATO. Postoj lidí k zahraniční politice ČR se přitom výrazně nezměnil: třetina obyvatel se domnívá (33 %), že ČR by se měla stát pevnou součástí západní Evropy, téměř stejný počet respondentů (30 %) se domnívá, že ČR by měla být neutrálním mostem mezi Západem a Východem. O čem to podle Vás hovoří? Znamená to, že česká vláda zastupuje skutečně jen třetinu svých obyvatel?
Petr Hampl: Obávám se, že dochází k nedorozumění. Pokud česká vláda někoho zastupuje, tak vlády jiných zemí a zahraniční korporace. Určitá skupina lidí se prostě dostala k moci, a tudíž vládne. Od pana Fialy ani od jeho kolegů jsme nikdy neslyšeli o tom, že by se cítili zástupcem občanů ČR. A zcela jistě je tak nevnímají ani občané.
Navíc to není tak, že by ČR kopírovala politiku NATO. Vláda ČR vykazuje mnohem větší válečnické nadšení než kterýkoliv členský stát NATO kromě Polska. Když české postoje a aktivity vztáhneme k velikosti státu a velikosti armády, je česká vláda dokonce horlivější než americká vláda.
Ale obávám se, že za tím není žádný jasný politický názor. Ve své nové knize Poznámky o elitách, míru a válce se snažím ukázat, že mnohem větší roli hraje iracionalita, hloupost, davové chování a zaměření na povrchní obraz.
Silnou reakci ve společnosti vyvolává otázka konfliktu na Ukrajině. Podle 46 % respondentů je jejím jednoznačným viníkem Moskva, nezanedbatelných 17 % lidí ale přičítá válku na vinu NATO. Čím lze tento postoj vysvětlit? Lze podobnou reakci považovat za jednostranný vliv médií, jasný postoj daný analýzou, nebo je to spojeno náročnou historickou minulostí (letitá nevraživost vůči Rusům má nyní jasně vysvětlitelný důvod)?
Především bych řekl, že je to otázka bezvýznamná. Nejde přece o to, že bychom měli určovat a trestat viníky. Otázka zní, jak má ČR postupovat. Taková otázka tady nepadla. Nejspíš proto, že minulý výzkum STEM ukázal, že s aktivní politikou české vlády souhlasí jen menšina obyvatel a tato menšina se od té doby podle všeho ještě scvrkla.
Pochopitelně, že takové věci člověk určuje pocitově. Proč by měl věnovat čas analýze, když beztak nemůže nic ovlivnit?
Ano, může v tom hrát roli dozvuk roku 1968, ale mnohdy taky třeba zkušenost s neurvalým chováním ruské zlaté mládeže a některých dalších velmi specifických skupin.
Co se týká postojů české společnosti k přijímání ukrajinských běženců, 42 % dotázanýh se domnívá, že stát při řešení uprchlické vlny selhal, opačný názor má zhruba pětina dotázaných občanů. Nakolik je tento názor objektivní? Můžeme hovořit o obecném negativním přístupu Čechů k cizincům či nikoliv?
Je dobré připomenout, že ten názor se vyvíjel. Na začátku drtivá většina české veřejnosti jednoznačně podporovala pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Jenže pak čeští občané začali zjišťovat, že ta pomoc je poskytována výhradně na jejich úkor. Začaly se objevovat případy, kdy je někdo vyhozen z bytu (nebo mu je upřen slíbený byt) kvůli ubytování Ukrajinců. Výrazně se zhoršilo zacházení se zaměstnanci v některých oborech, protože „venku je dost Ukrajinců, které sem můžeme vzít místo vás“. Jednotlivé případy byly ještě zesíleny fámami a vláda neudělala ten jediný krok, který udělat mohla a měla - tedy nastolit jednoznačná pravidla a transparentní podmínky. A aby toho nebylo málo, vyšší vrstvy začaly Ukrajince používat jako klacek proti nižším třídám.
Nemůžeme se divit, že chudší polovina společnosti je proti.
Studenti Masarykovy univerzity v petici požadují „genderově neutrální“ toalety. Chtějí přidat nebo změnit existující binární toalety, aby dotyčné osoby nečelily „nepříjemné situaci“ a neměly „negativní dopad na zdraví“. Svědčí to podle Vás o společenském vývoji a pokračování celosvětového trendu? Do jaké míry genderové téma nyní dominuje v české a středoevropské společnosti?
Mladí lidé cítí do ciziny, cítí se být součástí velkého světa a mechanicky napodobují všechno, co tam vidí. Většina lidí ani neví, co je tím genderem vlastně myšleno. Možná k vlastní škodě. Mohou to zjistit teprve ve chvíli, kdy aktivisté budou jejich malé dceři vykládat, že je vlastně chlapečkem a přemlouvat ji k hormonální „léčbě“. Genderově neutrální toalety oproti tomu nikoho neohrožují, to je jenom zbytečná hloupost.
Český herec Jiří Bartoška - Sputnik Česká republika, 1920, 28.12.2021
Česko
Z Oscarů se stalo politikum. Bartoškovi vadí téma společenských menšin ve filmech
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала