V OSN nereagovali na žádost okomentovat přiznání Merkelové a Hollandea

Mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric nekomentoval prohlášení bývalé německé kancléřky Angely Merkelové a exprezidenta Francie Françoise Hollandea, že Minské dohody poskytly Kyjevu čas na posílení armády. 

Novináři se na briefingu zajímali o to, do jaké míry odrážejí výroky Merkelové a Hollandea postoj generálního tajemníka OSN v otázce Minských dohod. Dujarric označil otázku za oprávněnou, ale neodpověděl na ni.

„Nechal bych historickou analýzu reportérům, bývalým úředním osobám a historikům,” řekl.

OSN se zabývá dnešními záležitostmi a pokusy o skoncování s konfliktem, dodal mluvčí generálního tajemníka.

Merkelová na začátku prosince přiznala, že Minské dohody byly pokusem o poskytnutí Kyjevu času na posílení. Hned po ní to potvrdil také Hollande. Podle jeho slov se geopolitická situace nebyla tenkrát příznivá pro Ukrajinu, Západ rovněž potřeboval pauzu. Ruský prezident Vladimir Putin nazval prohlášení Merkelové nečekaným, prohlásil, že byl zklamán. Řekl, že věřil v upřímnost německé vlády vůči Rusku.

Minské dohody o urovnání situace na východě Ukrajiny podepsané v roce 2015 stanovily zastavení palby, stažení těžkých zbraní od linie styku a provedení ústavní reformy, jejímiž klíčovými prvky měly být decentralizace a přijetí zákona o zvláštním statutu Donbasu. Tento plán Kyjev nesplnil.

24. února 2022 zahájilo Rusko vojenskou speciální operaci, za její konečný cíl označil Putin osvobození Donbasu a vytvoření podmínek zaručujících bezpečnost Ruska. USA a jejich spojenci z NATO pokračují kvůli tomu v dodávkách zbraní kyjevskému režimu v částce desítek miliard dolarů. Moskva víckrát prohlásila, že dodávky západních zbraní pouze prodlužují konflikt, a že dopravní prostředky se zbraněmi jsou legitimním terčem pro ruskou armádu.