Děripaska: Západ by se měl na pozadí bankovní krize poklonit Číně

Koupě švýcarské banky Credit Suisse bankou UBS nezastaví krizi, víc než to, UBS může rovněž zkrachovat, prohlásil ruský byznysmen Oleg Děripaska na Telegramu.

„Je pro nás samozřejmě těžké pochopit tyto záhadné švýcarské trpaslíky <...>. Obávám se, že potopí nejen Credit Suisse, ale zřejmě také UBS. Poučí je to? Tyhle myslím ano. Myslím, že již brzy uvidíme více neutrality v projevech politiků a v aktivitách jejich kdysi uzavřených bankovních institucí,” napsal Děripaska.

Podle jeho názoru pohlcení banky nezastaví bankovní krizi, poněvadž Federální rezervní systém USA „zašel příliš daleko”, když „neuváženě” zvyšoval sazby.

Děripaska má za to, že USA ještě nikdy nebyly tak blízko bankrotu státních financí. „Mnoho hlav poletí letos na jaře ve Washingtonu,” vyjádřil svůj předpoklad a zároveň dodal, že to otevře cestu k míru v roce 2025.

Čína přímo teď může „podrazit nohy americké ekonomice”, pokud začne prodávat obligace amerického ministerstva financí, upozornil Děripaska. Proto by měl Západ jít s prosíkem k Číňanům, napsal na závěr podnikatel.

Děripaska vysvětlil, že západní ekonomika je „příliš tržní” a nesnese vážnou nerovnováhu, proto se jí „rychleji přestalo dařit”, ale pak zdůraznil, že Moskva by se „neměla předčasně radovat”.

11. března zbankrotovala americká Silicon Valley Bank (SVB) a byla to největší zbankrotovaná banka od dob globální ekonomické krize roku 2008. V USA bylo kvůli systémovým rizikům přijato rozhodnutí o zavření také Signature Bank, která se strukturou aktiv podobala SVB.

Později, 15. března, zažila Credit Suisse největší pád akcií v dějinách této banky, ceny klesly o 24,2 % na 1,7 švýcarského franku. The Financial Times informovaly s odkazem na vlastní zdroje, že UBS a Credit Suisse zahájí o víkendu jednání o sloučení.

UBS nakonec koupila Credit Suisse a nabídla jí 3,24 miliardy dolarů. Úřady rozhodly poskytnout oběma bankám záruku likvidity ve výši 100 miliard švýcarských franků (108 miliard dolarů) jako doplnění k úvěru v částce 50 miliard franků (54 miliard dolarů).

V Kremlu se domnívají, že západní sankce „do určité míry” pojišťují ruský bankovní systém proti negativnímu vlivu krize v USA.