01:43 04. června 2020
75. výročí vítězství. Zprávy
Získat krátkou URL
6610
Sledujte nás na

Příměří mezi nacistickým Německem a spojenci se podepsalo 8. 5. v Remeši. V Moskvě bylo v té chvíli již 9. května; 9. 5. vstoupila vojska SSSR do Prahy. Ještě i několik dní poté se kolem Prahy bojovalo. Poslední výstřely 2. světové války v Evropě padly v obci Slivice u Milína ve Středočeském kraji. Je zde památník vojákům SSSR i místním lidem.

Blízko Slivice se nachází obec Milín, kde najdeme Památník Vítězství, v obci Slivice pak původní památník z roku 1945. Na tom původním ze Slivice čteme:

„V okolí tohoto místa padly v noci na 12. 5. 1945 poslední výstřely 2. světové války v Evropě. Zde bojovala vojska partyzánské skupiny Smrt fašismu pod vedením kpt. J. A. Olesinského a Rudé armády gen. Sviridova proti vojsku německé armády gen. Schörnera.“ (Obec Milín).

Spolek pro vojenská pietní místa uvádí:

„Ještě před příjezdem hlavních sil Rudé armády vyrazili z Příbrami proti hitlerovskému opěrnému bodu v okolí Milína a Slivice dne 11. 5. 1945 partyzáni ze skupiny Smrt fašismu a členové revoluční gardy pod velením sovětského parašutisty npor. Michaila Stěpanoviče Marčenka. Jeden oddíl postupoval ke Slivici od Brodu, další od Jeruzaléma a třetí od Hájů. Údajně chtěli zabránit hitlerovcům v útoku na Příbram…V okamžiku, kdy se dostali tito bojovníci do palebného pásma německých zbraní, stali se snadnými terči protivníka. Jejich postavení bylo kritické, v podstatě beznadějné…“

V obci Milín pak najdeme ještě památník Padlým ruským hrdinům 1945-1946 (skutečně uveden rok 1946). Na památné desce je napsáno jméno Gelmanov Muchanas Gum (*1927) a Gusov Michail Dmitr. (*1922)

Blízko Slivice a Milína najdeme v lesích nicméně i moderní památník komunistickým vězňům, který je postaven jako imitace koncentračního tábora, jmenuje se Památník Vojna a stavba spolykala evidentně mnoho finančních prostředků. Nad branou tohoto objektu je situován historicky zavádějící nápis „Prací ke svobodě”. Je to přímá narážka na nacistický nápis „Arbeit macht frei“, viz koncentrák v Osvětimi (který osvobodil maršál Koněv se sovětskou armádou…). Zašel jsem k panu řediteli Památníku Vojna a osobně se jej zeptal, zda nápis nad objektem je autentický, zda v československých zařízeních něco takového kdy bylo. Pan ředitel odvětil, že historickou pravost doložit nelze. Zeptal jsem se, kdo je zřizovatelem Památníku Vojna. Odpovědí bylo, že Středočeský kraj. Nepsal bych o tom, kdyby místní lidé neprozradili, že na novém Památníku Vítězství v Milíně byla podle jejich sdělení jména sovětských vojáků překryta omítkou (takto jsem informaci obdržel od místních).

Znovu připomínáme, že Pražské povstání by nebylo možné, nebýt blížící se Rudé armády a faktu, že se nacisté dali na ústup. Bohužel fanatičtí ostřelovači či nacisté, které už USA nebraly do zajetí, se nehodlali vzdát sovětským vojákům. Na našem prostoru se válčilo až do 12. 5. 1945. Jak Češi, tak sovětští vojáci umírali na samém konci války, což je opravdu hrozná smrt poté, co chybělo málo, a všichni tito lidé mohli žít. Nechť je tento odstavec i částečnou odpovědí na to, proč na Olšanských hřbitovech najdeme data úmrtí pohřbených z doby po 9. 5. 1945. Například v pražské Korunní ulici je cedule hlásající: ZDE PADL JOSEF HEZINA. ZEMŘEL 16. 5.1945 PO ZRANĚNÍ PŘI OSVOBOZENÍ NAŠÍ VLASTI VE VĚKU 44 LET. ČEST JEHO PAMÁTCE! Pražské povstání by nemělo smysl bez i zde uváděného kontextu…

  • Památník v Milíně
    Památník v Milíně
    © Sputnik / Vladimír Franta
  • Ředitel památníku nemůže doložit pravost „nacistického“ nápisu
    Ředitel památníku nemůže doložit pravost „nacistického“ nápisu
    © Sputnik / Vladimír Franta
  • Památník Vítězství v Milíně prý s odstraněnými jmény vojáků SSSR...
    Památník Vítězství v Milíně prý s odstraněnými jmény vojáků SSSR...
    © Sputnik / Vladimír Franta
  • Slivičtí Sputniku sdělili, že vidíme v kostelní zdi uvízlý sovětský projektil z Kaťuše. (11.5.1945)
    Slivičtí Sputniku sdělili, že vidíme v kostelní zdi uvízlý sovětský projektil z Kaťuše. (11.5.1945)
    © Sputnik / Vladimír Franta
1 / 4
© Sputnik / Vladimír Franta
Památník v Milíně

Více:

„Protiruská propaganda je naštěstí argumentačně dokonale absurdní.“ Český novinář řekl, jak to bylo s osvobozením Prahy
„Boj o osvobození Prahy začal v roce 1941 pod Moskvou.“ Češi a Rusové probrali společný odkaz druhé světové války
„Zapomínat na Rusy, kteří nás osvobodili od fašismu, je ostudné.“ Čeští aktivisté poslali dopis na ruské velvyslanectví
Štítky:
Rudá armáda, Druhá světová válka
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář