02:55 21. října 2017
Praha+ 10°C
Bratislava+ 9°C
    Ocelářská výroba

    Ruský trh je i nyní nejperspektivnější

    © Sputnik/ Aleksander Kondratjuk
    Byznys
    Získat krátkou URL
    Gajane Chanova
    0 1798339

    Česká masmédia šíří panické zvěsti o osudu českých společností, které obchodují na ruském trhu: „Prodeje vývozců do Ruska se snížily kvůli sankcím o jednu pětinu“,„českou produkci nahradí v Rusku výrobky z Asie“. Do jaké míry jsou tyto prognózy reálné? Sputnik položil tuto otázku řediteli úseku strojírenství ALTA, a. s. Jiřímu Bartůňkovi:

    Jiří Bartůněk: Objem práce v Rusku se nyní značně zvýšil. Musíme řešit problémy, které vznikají jak na české, tak i na ruské straně. Utrácíme čas a síly na hledání schémat dodávek již smluvené produkce, a současně vyhledáváme způsoby minimalizace ztrát kvůli klesajícímu rubli. Koncem minulého roku jsme měli obrovské ztráty, protože část smluv byla uzavřena v rublech. Byla to pro ALTU hrozná rána. Ty škody nemůžeme zatím ani spočítat, s každým zákazníkem jednáme zvlášť. Většinou nacházíme s Rusy společný jazyk. Obchod je ale obchod, a nikde nechce přijít o zisk…

    Rozšiřují se sankce také na obráběcí stroje a jinou exportní produkci ALTY?

    Totální embargo není. Je ale zakázáno například dovážet velmi přesné zařízení s určitým počtem řízených os. Musíme v každém jednotlivém případě dostávat povolení a podávat informaci o spotřebiteli. Tento pořádek existoval také dříve, nyní je ale značně zpřísněn. A jsou také podniky, jimž jsou dodávky vůbec zakázány.

    Můžete uvést smlouvy, které byly zmařeny nebo pozastaveny kvůli protiruským sankcím?

    Promiňte, ale to je obchodní tajemství.

    A co s legendárním kontraktem ALTY s Uralvagonzavodem na jeden miliard eur pro modernizaci tohoto strategického podniku?

    Ten kontrakt je opravdu legendární. Až dosud ho pokládáme za svůj obrovský úspěch v Rusku. Už bylo dodáno zařízení za 396 milionů eur. Dohoda je dlouhodobá a výhodná pro obě strany. Vznikají ale pochopitelně těžkosti, i když ve spolupráci pokračujeme a doufáme, že těžké časy pominou.

    Kdy jste dříve mluvil o činnosti ALTY v Rusku, poznamenal jste, že „železo nezáleží na politice". Můžete to opakovat dnes?

    Opakují to stále, protože řekněme mikron je úplně stejný v Česku, Německu nebo Rusku. Za každé situace se podnikatelé dokážou domluvit. Nedávno jsme navštívili Tatarstán a jednali jsme s KamAZem o pomoci při jeho modernizaci a dodávkách robotizovaných pracovišť. V republice jsou projekční ústavy spojené s leteckými závody. Ty potřebují, a my jim nabízíme, certifikovaná obráběcí centra. Perspektivy pro rozšíření výroby jsou v podstatě velké. Naše vláda slíbila nyní podporu vývozcům do Ruska. Podobná ujištění však beru s rezervou, protože žijí na tomto světě už 60 let…

    A ruská vláda vyhlásila program pomoci dvěma stům strategicky významným podnikům. Ovlivní to nějak vaši činnost v RF?

    Podobná podpora je pro naše partnery mimořádně důležitá, protože získají prostředky pro platby a nové objednávky. Už 20 let jsou našimi partnery nejen Uralvagonzavod v Nižním Tagilu, ale také Uralmašzavod v Jekatěrinburgu, Magnitogorský hutní a Irkutský letecký závod, závod na opravu lodí Zvjozdočka v Severodvinsku a mnoho dalších. V podmínkách sankcí by bylo lepší mít ve vaší zemi jednotného jednatele, státního zprostředkovatele pro práci na trhu. Nemůžeme teď přímo jednat třeba s vojenskými podniky. A díky takovému jednotnému jednateli se okruh zákazníků určitě rozšíří.

    Je ruský trh pro vás i nadále perspektivní?

    Jistě, a víc než kdykoliv! Vysvětlím to. Z objektivních důvodů zabrzdilo Rusko svůj technologický rozvoj, zejména v oblasti obrábění kovu. Sdílím ale názor našeho prezidenta Miloše Zemana, který řekl, že sankce budou platit jen jeden rok. Jsem přesvědčen, že Rusové uskuteční mohutný technologický průlom. A pak budeme „řídit ples".

    V celkovém obratu ALTY je orientováno 70% vývozu na země SNS a na Rusko. Ve společnosti není žádná panika, její zaměstnanci nehledají nová odbytiště, ale moudře vyčkávají.

     

    Více:

    Proč Slovinsko s Ruskem obchodovat může, a ČR ne?
    Štítky:
    vývoz, trh, ALTA, KamAZ, Uralvagonzavod, Rusko, ČR
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku