Z pohledů WSJ jsou pokusy přeorientovat ukrajinskou ekonomiku na západ pro místní společnosti mimořádně obtížné, protože, v současné době, se jim evropským firmám nedaří konkurovat.
Vydání poznamenává, že nová kyjevská vláda se od Ruska pokusila odpoutat různými způsoby: s pomocí asociační dohody s EU, s pomoci mnohamiliardových půjček, nebo s pomocí protikomunistických zákonů.„Přeorientovat svoji ekonomiku západním směrem je úkol mnohem obtížnější", píše dále list. Konkrétně to je proto, že množství podniků těžkého průmyslu, které byly vybudovány ještě v období SSSR, zaprvé, jsou těsně napojeny na Rusko, a zadruhé, nemohou konkurovat se Západem.
Vydání píše, že z jedné strany na Ukrajině existují jasně vyhraněné protiruské nálady vyjádřené, například, reklamními billboardy ve městě Berděviči u Kyjeva, které oznamují vojenská vítězství proti proruským „separatistům" na východě Ukrajiny, pomník V.I. Lenina je zde zbořen a slovo „Rusko" na jedné z místních bank aktivisté zamalovali barvami ukrajinské vlajky.
Avšak, vedoucí městského strojírenského podniku Progress Igor Ščesňakov, který Rusko také považuje za nepřítele, se pokouší zvýšit objem prodeje tradiční cestou — pomocí uzavírání obchodů s ním. „Na jedné straně to je náš nepřítel. My ale přeci nezastavíme obchod. Mám v továrně tisíc lidí. Ti všichni chtějí jíst a živit své rodiny", vysvětluje WSJ. Během posledních dvou let klesl v Progressu objem zakázek z Ruska na dvě třetiny.
„Evropa nás nečeká. Nejsme tam třeba. Pokoušíme se proniknout na evropský trh, ale náš podíl na něm je velmi malý a nezvětšuje se", dodává Ščesňakov.
Jeho zástupce Gennadij Lozovskij s ním souhlasí. „Technologie v Evropě jsou mnohonásobně lepší", vysvětluje WSJ. "Pád hřivny situaci Progressu ještě více zkomplikoval, protože podnik je závislý na importu", dodal a ukázal na italský teploměr a slovenské počítadlo na svém stole.
Dotknulo se to i těch největších společností: konkrétně, největší závod černé metalurgie v zemi, který byl následně koupen největší světovou hutní společností ArcerolMittal, byl nucen téměř zcela ukončit dodávky své produkce do Ruska a hledat nová odbytiště na Blízkém východě a v Severní Africe.
Jiná je situace se zemědělskými podniky, které na Rusku v takové míře nezávisejí: některým z nich se dokonce daří vzkvétat, avšak takové firmy jsou jen výjimečné, píše WSJ.
Podle statistických údajů, které list uvádí, se kvůli konfliktu v Donbasu ukrajinský export do Ruska v prvním kvartálu 2015 snížil o 61,3%, přičemž export do EU se ve stejné době snížil o třetinu. HDP Ukrajiny se v tomto období snížilo o 17,6% a objem průmyslové výroby klesl o více, než pětinu.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)