10:41 25. listopadu 2017
Praha+ 7°C
Bratislava+ 5°C
    Plynová stanice

    Chystá Slovensko konkurenci ruským plynovodům?

    © Sputnik/ Sergej Kozlov
    Byznys
    Získat krátkou URL
    Jiří Just
    159244619

    Slovensko chce být regionální energetickou mocností. Alespoň o tom hovoří plány Bratislavy na vytvoření nového plynovodu, který by spojoval Balkán se střední a západní Evropou. O perspektivách projektu Eastring hovořil Sputnik se známým slovenským energetickým analytikem a někdejším poradcem slovenského premiéra Karlem Hirmanem.

    Na unijním summitu v Rize Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko podepsaly memorandum o společném hledání nových zdrojů zemního plynu a tras jeho přepravy. Co konkrétně to znamená?

    Karel Hirman: Memorandum znamená, že všechny zúčastněné země projevily potřebu vybudovat dodatečnou plynárenskou infrastrukturu, která by jejich domácím plynárenským soustavám umožnila dodat plyn z různých zdrojů. Předpokládám, že vlády těchto zemí, členů EU, chtějí tímto způsobem propojit své soustavy, a to jim umožní splnit tento cíl v rámci prohlubujícího se vnitřního trhu s plynem a nutností svého propojení s dalšími potenciálními dodavateli, ať už z území EU nebo mimo EU.

    Memorandum zjednodušuje jednání mezi plynovými operátory jednotlivých zemí a současně vytváří dobré podmínky k požádání příslušných orgánů EU o politickou a v neposlední řadě i finanční podporu projektu.

    Slovensko usiluje o realizaci projektu plynovodu Eastring. Co je smyslem projektu?

    Projekt Eastring poprvé veřejně prezentoval slovenský operátor přepravní sítě Eustream koncem listopadu 2014. Záměrem projektu je propojení plynárenských trhů v rámci EU. Konkrétně vybudováním velkokapacitní přepravní soustavy, která spojí Balkán s plynárenskou infrastrukturou a trhy ve středovýchodní (Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Česko) a severozápadní části (Německo, Benelux) EU.

    Toto propojení umožní nejen obchodovat mezi těmito regionálními trhy v rámci EU, ale současně se vytvoří pro tyto trhy přístup k potenciálně novým dodavatelským zdrojům. Například k šelfu Černého moře, nebo šelfu východního Středomoří, nebo plynu z oblasti Kaspiku, respektive Ruska, který je a bude přepravován přes Turecko, k zkapalněnému zemnímu plynu z Řecka, a nebo naopak ze severu, z nového terminálu v Polsku. V úvahu přichází i norský plyn.

    Zároveň projekt optimalizuje toky a přepravu plynu směrem z/do plynárenské soustavy Ukrajiny.

    Nebude Eastring zbytečnou konkurencí projektu Tesla, který se má napojit na ruský Turecký proud?

    Projekt Tesla je zatím ještě méně propracovaný než projekt Easting. Projekt Tesla má vést dvěma nečlenskými státy EU (Makedonie a Srbsko). Jak správně říkáte, plynovod je de facto pouze pokračováním projektu Turkish Stream (Turecký proud), jehož realizace je v současné době nejasná i například v souvislosti s nedávným vyjádřením představitelů Turecka.

    Záměry, zdroje financování, logistika a zdroje dodávek plynu a řešení aktuálních priorit v rámci trhů EU jsou pro oba projekty výrazně rozdílné.

    Eastring proto není konkurencí Tesly, protože je úplně jiný a na rozdíl od Tesly je projektem řešící problémy EU. Projekt Tesla prioritně řeší potřeby a zájmy subjektů mimo EU.

    Dnes Slovensko reverzně dodává plyn na Ukrajinu. Může se v budoucnu ze Slovenska stát středoevropská plynová křižovatka?

    Už dnes přes Slovensko, přesněji přes přepravní systém Eustream, proudí plyn desítek obchodníků s plynem. S tímto plynem, který proudí přes Slovensko, se obchoduje mezi severními a jižními trhy, podobně jako východními a západními trhy EU. Součástí těchto přeprav je poslední dobou v nemalé míře také plyn, který evropští obchodníci prodávají na Ukrajinu.

    Velmi důležitým zákazníkem stále je Gazprom, respektive Gazexport, který přepravuje přes Slovensko plyn, který prodává svým zákazníkům v EU.

    Eustream za podpory slovenské vlády a příslušných státních orgánů, v souladu s platnou legislativou a pravidly EU má zájem poskytovat co nejvýhodnější a nejkvalitnější služby pro všechny obchodníky a dodavatele plynu.

    Příkladem je už zavedený systém tzv. jednoho lístku, což znamená, že obchodník nebo dodavatel plynu platí za přepravu pouze jednomu přepravci, ale jeho plyn bude ze Slovenska dopraven až do Německa a naopak. Jedná se o podobný princip, jako když si kupujete jízdenku na železnici k cestě do Bělehradu nebo Paříže. Nemusíte si v každé zemi kupovat zvláštní lístek, stačí vám jeden, koupený třeba v Praze.

    Právě tento přepravní systém umožňuje efektivně zvyšovat objemy přepravu, což vyvolává poptávku po budování nových přepravních kapacit či již v rámci existující soustavy (avizované rozšíření kapacity mezi Českem a Rakouskem), a nebo výstavbu nových propojení se sousedními soustavami (Maďarsko, Polsko), a nebo s dalšími regionálními trhy (zmiňovaný Eastring).

    Více:

    Gazprom se dostal do TOP-30 největších společností světa podle verze Forbes
    Gazprom: plyn se může dodávat do ČLR plynovodem Altaj až po r. 2020
    Média: EU se chystá obvinit Gazprom z porušení pravidel konkurence
    Slovensko: Gazprom zvýšil objem dodávek zemního plynu o 50%
    Štítky:
    plynovod, plyn, Eustream, Gazprom, Slovensko, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku