09:09 21. listopadu 2017
Praha+ 4°C
Bratislava+ 3°C
    AIIB

    Čínský ekonom: USA se zmýlily ohledně perspektiv AIIB

    © AP Photo/
    Byznys
    Získat krátkou URL
    390161972

    Do šestice největších spoluzakladatelů Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB) patří tři členové BRICS a tři členové ŠOS s přihlédnutím k jejímu nadcházejícímu rozšíření. A kromě toho člen G7 a dvě země, spojenci USA, které nepodlehly jejich nátlaku a připojily se ke globálnímu projektu Číny.

    Bylo to oznámeno po tom, co 29. června podepsalo v Pekingu 50 zemí dohodu o založení AIIB. Dalších sedm států-zakladatelů dohodu podepíše po proceduře vnitřní ratifikace.

    Rusko se stalo držitelem 65 tisíc 362 akcií banky a má 5,92% hlasů. Je to třetí pozice hned za Čínou a Indií. Ty mají 20,06 a 7,5% hlasů. Do šestice rovněž patří Německo, Jižní Korea a Austrálie.

    People's Bank of China (PBOC) in Beijing
    © AP Photo/ Xinhua, Gao Xueyu, File
    Takový podíl akcií a hlasů umožní Rusku, aby si mohlo dělat nároky na řadu funkcí v managementu banky. Už se hovoří i o ruských projektech, které jsou hodny úvěrů AIIB. Mimo jiné je to výstavba vysocerychlostní trati Moskva-Kazaň a dopravního koridoru Evropa-západní Čína.

    Ruský ministr dopravy Maxim Sokolov už dříve prohlašoval, že Rusko se může ucházet o třetinu nebo dokonce polovinu všech úvěrových prostředků AIIB do roku 2020. Kapitál banky je na úrovni 100 miliard dolarů.

    USA a Japonsko se do projektu nezapojily. Jako příčinu tam uvádějí chybějící průzračnost v činnosti banky, kde o všem bude rozhodovat Čína.

    „Hlavní příčina takového postoje Japonska a USA ale spočívá v jejich informační asymetrii: od samého začátku totiž nepředpokládaly, že se čínská iniciativa setká s ohlasem tak velkého počtu zemí, proto nepodnikaly žádné zvlášť aktivní kroky. Ale teď, když tuto iniciativu podchytilo tak mnoho zemí, zůstanou jen sotva nečinné. AIIB teprve začala fungovat, a proto jsou poznámky o nedostatečné míře průzračnosti její struktury prostě směšné", soudí vedoucí Centra kvantitativně-ekonomických a technicko —ekonomických výzkumů při čínské Akademii společenských věd Faň Min-taj.

    Washington vyvíjel silný nátlak i na Jižní Koreu, Austrálii a Německo, tam ale zvítězil zdravý smysl, soudí expert Alexandr Voroncov.

    „Působivě vysoká je například pozice Jižní Koreje v základním kapitálu banky. A tato zem je přece nejbližším spojencem USA. Zdá se, že v Soulu vidí v AIIB významný finanční nástroj regionálního rozvoje. Jižní Korea sama sebe pokládá za jednoho z ekonomických lídrů Asijsko-tichomořského regionu. Nehledě na možné poltické nehody se svým starším vojensko-politickým spojencem se přesto rozhodla, že se aktivně zapojí do činnosti AIIB. Přítomnost Německa je rovněž důkazem toho, že banka je internacionální", řekl Sputniku Voroncov.

    Čína bude dál hrát se Spojenými státy podle vlastních pravidel, na jedné straně nepřerušuje spolupráci, protože AIIB může spolupracovat s bankami a institucemi, které působí pod záštitou USA, a na druhé straně Čína dala jasně znát, že se uchází o samostatné řízení světového finančního systému, řekl Sputniku ruský vědec, sinolog, vědecký pracovník Ruské akademie věd Jakov Berger.

    „Evropané se už dávno cítí podle mnoha významných a důležitých parametrů, mimo jiné, i pokud jde o roli dolaru ve světovém obchodním systému, dost neútulně ve svazku s USA. A alternativa, kterou navrhla Čína, se jim zdála být i zajímavou z komerčního hlediska, i velice pohodlnou z hlediska poltického", uzavřel Jakov Berger.

    Více:

    Delegáti 57 zemí podepisují dohodu o založení Asijské banky
    14. dubna se stává Rusko zakladatelem AIIB
    Ministerstvo financí Číny: K AIIB se připojilo dalších pět zemí
    Ministr financí ČLR: Čína vítá rozhodnutí Ruska vstoupit do AIIB
    Štítky:
    ekonomika, banka, AIIB, Čína
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku