21:53 26. září 2017
Praha+ 15°C
Bratislava+ 16°C
    Řecká euromince

    Rzeczpospolita: Euro na bohatství nepřidá

    © REUTERS/ Kai Pfaffenbach
    Byznys
    Získat krátkou URL
    12461622

    Polské noviny Rzeczpospolita informují o posledním výsledném referátu Evropské centrální banky. Hodnocení analytiků ECB jsou neuspokojivá: zavedení euro nezměnilo životní úroveň v zemích eurozóny a nezmenšilo rozdíl mezi bohatými a chudými zeměmi, a v některých případech naopak ekonomickou situaci zhoršilo.

    Předpokládalo se, že zavedení společné měny v roce 1999 do bezhotovostních plateb v 11 zemích EU a v roce 2001 (když se připojilo Řecko) do hotovostních, pomůže vyrovnávat ukazatele životní úrovně obyvatelstva zemí eurozóny. To se ale nestalo a v chudých zemích se situace dokonce zhoršila, zdůrazňuje vydání.

    Podle údajů ECB došlo počínaje rokem 1999 k růstu. V zemích, které vstoupily do eurozóny v letech 2004 a 2007, ukazatele životní úrovně vzrostly. Zvlášť viditelné to bylo na příkladu Estonska, Lotyšska, Litvy a Slovenska. Nicméně tyto země už byly členy Evropské unie. Autoři výsledného referátu ECB předpokládají, že kladný výsledek přinese spíše fakt připojení k EU než zavedení euro.

    Situace v zemích Jižní Evropy, které přijaly evropskou měnu, se nezlepšila. Nejchudší z nich se dosud nacházejí na stejné úrovni jako před 17 lety (Španělsko a Portugalsko), nebo prožívají horší období (Řecko). Například v roce 1999 byla  Itálie jednou z nejbohatších zemí Evropské unie a teď životní úroveň v této zemi poklesla pod průměr.

    Částečně se to dá vysvětlit finanční krizí, vyvolanou rozpadem Lehmane Brothers v roce 2008, píše Rzeczpospolita, — ale to není jediná příčina. Irsko v té době také strádalo, ale teď se země rychle rozvíjí a i nadále patří k nejbohatším zemím EU.

    Autoři článku uvádějí tři základní příčiny, proč plán se zavedením eura  podle názoru analytiků ECB zkrachoval.

    První z nich je vládní. Ekonomika se dobře rozvíjí v zemích s pevným vládním aparátem. Chudé nebo zchudlé země eurozóny zaujímají nevysoké pozice v řebříčku kvality řízení Světové banky.

    Druhá příčina — to je „tvrdost" trhu práce, pro kterou je typická záruka zaměstnanosti obyvatel a rozvinutý daňový systém. V podmínkách tvrdého trhu práce se snižuje konkurenceschopnost v mnohých oblastech, píše vydání, a to pak přivádí ke snížení hospodářského růstu a blahobytu obyvatelstva.

    A konečně třetí příčina — „levné peníze". Levné peníze se v chudých zemích objevily, protože v podmínkách společné měny klesla nominální úroková sazba a inflace byla vyšší než například v Německu.

    Iluze stálého růstu, která znamená jistotu, že příjmy, vyvolané spotřebitelským boomem, se budou držet na vysoké úrovni i v budoucnosti, byla zvláště silná ve Španělsku a v Řecku. Vlády těchto zemí se nesnažily ušetřit v době blahobytu, a to způsobilo v době krize prudký růst společenského dluhu.

    Společná měna neměla žádný význam pro bohatství těchto zemí, což se může stát příčinou odmítnutí vstupu do eurozóny v budoucnosti.

    Více:

    Myšlenka o odchodu Finska z eurozóny získává stále větší podporu Finů
    Průzkum: Téměř polovina Němců podporuje odchod Řecka z eurozóny
    Německý politik: euro už zkrachovalo, nemáme si dělat iluze
    Útěk z eurozóny
    Štítky:
    eurozóna, euro, EU
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku