Les Échos: sankce Západu udělaly z Ruska zemědělskou supervelmoc

Potravinové embargo, zavedené Moskvou jako odpověď na západní sankce v roce 2014, se příznivě odrazilo na ruském zemědělství, píše Les Échos. Během několika let dokázalo Rusko zvýšit úrodu a dostat se na přední místo ve vývozu řady obilovin, uvádí francouzský list.

„Během několika let se Rusko, které už dávno přestalo působit na mezinárodní scéně, stalo novou zemědělskou supervelmocí — převážně díky obilí", uvádí Les Échos.

Podle údajů Federální služby státní statistiky Rosstat vyprodukovala země loni 120 milionů tun obilí — to je největší úroda vypěstovaná v postsovětské době.

Moskva zabírá část trhu americkým a evropským gigantům v takových oblastech, jako je Asie, Jižní Amerika nebo dokonce Afrika, kam se vydala získávat nové klienty. Největší výrobci „se chvějí". Zvláště vzhledem k tomu, že, jak uvádí francouzský list, podle předpovědí australských analytiků z organizace AEGIC stoupne export ruského obilí o 60 % v období od roku 2015 dо roku 2060.

Jak uvádí Les Échos s odkazem na článek The Wall Street Journal, „americké farmáře, kteří dříve krmili část planety, předhonili": zatímco podíl USA ve světovém vývozu kukuřice, sóji a obilí, podle údajů Ministerstva zemědělství USA, se snížil více než dvakrát od poloviny 70. let minulého století, Rusko naopak zvýšilo sklizeň obilí o 61 % během posledních deseti let, a kukuřice — téměř trojnásobně.

Potravinové embargo na řadu potravin (ovoce, zelenina, mléčné výrobky, maso), zavedené Západem v roce 2014 po ukrajinské krizi, „nebylo překážkou zvyšování úrovně zemědělství". Na rozdíl od mnoha jiných států tento sektor začal hrát důležitější roli v ekonomice země, než před 15 lety. Poprvé vývoz zemědělských výrobků přinesl větší zisk, než vývoz zbraní: přibližně 15 miliard dolarů.

Les Échos uvádí, že Rusko, nacházející se pod sankcemi Evropy a USA, soustředilo své úsilí na cíl, který si položilo v roce 2010: „dosáhnout potravinové soběstačnosti do roku 2020".

Současně se zavedením odvetných sankcí proti evropským potravinám se Moskva rozhodla zvýšit dotace pracovníkům zemědělství a umožnit cizincům pronajímat si půdu.

Kromě toho se do zemědělství sbíhají investice velkých obchodních společností, „které chtějí ukousnout svou část koláče", a takových miliardářů, jako je Oleg Deripaska nebo Vladimír Moškovič, jejichž přání zabývat se zemědělstvím bylo vyvoláno kromě jiného i daňovými úlevami a státní pomocí.

Následkem toho Rusko nepotřebuje cizí obilí, zeleninu, drůbež a vepřové maso. Sankce, odvetné sankce a další omezující opatření, jak píše Les Échos, nedosáhly svého cíle: „pokles rublu zahrál na ruku ruské zemědělské produkci", kterou je možné levněji vyvážet do jiných zemí, a při pěstování obilí, díky dobrému počasí, se také snížily výdaje na elektřinu a ceny hnojiv.