Ukrajina vyhlásila válku Gazpromu. Nikdo ji nepodpořil. Názor

Nedávno se v Londýně konal Den ukrajinské energetiky. To už je zajímavé, že? Zejména v případě, že budeme brát v úvahu situaci v této ukrajinské energetice. Ale hosté z Kyjeva v Londýně mluvili hlavně o Rusku.

Ukrajina je jako žába na prameni. Vynakládá obrovské úsilí k tomu, aby se stala nezávislou na ruském plynu, ale zároveň se nechce vzdát příjmů z tranzitu. Aktivnost členů vlády udivuje, jezdí po Evropě s prezentacemi a fantastickými projekty. Na pozadí uzavíraných elektráren, havarijní situace jaderných elektráren a opotřebení elektrické sítě se ukrajinští úředníci snaží navazovat svoji hru i evropské energetické soustavě.

Nedávno v Londýně proběhl Den ukrajinské energetiky, což je samo o sobě zvláštní, vezmeme-li v potaz situaci v ekonomice země. A ještě podivnější bylo vystoupení obchodního ředitele Naftogazu Ukrajiny. Začal učit evropské země, že získávat palivo je třeba na rusko-ukrajinské hranici a přesvědčoval je, že je to výhodnější než na hranici Ukrajiny s EU. A uchovávat v Rusku koupený plyn, jak se ukazuje, je třeba na území Ukrajiny. Proto se nabízí využití služeb uzle, který je údajně vytvořen na základě deseti plynových úložišť.

Může se zdát, že taková iniciativa Naftogazu je částí promyšlené státní politiky namířené na posílení, rozšíření a další a další. Což má přesvědčit Evropany, aby se vzdali plynovodu Severní proud 2. Analýza však ukazuje, že všechno je mnohem jednodušší. Ukrajinský plynový transportní systém je na hraně zničení. A výzvy Naftogazu nejsou ničím jiným, než pokusem zalátat díry a pověsit veškerou odpovědnost za plynovod na bedra evropských zákazníků. Situace je natolik špatná, že společnost ani nemá prostředky na údržbu systému v dobrém stavu. Investoři, o kterých nedávno mluvila ukrajinská vláda, nespěchají s investicemi svých peněz. Politická situace je nestabilní, reformy zamrzly a mezinárodní půjčky jsou nejisté. Politika v hospodářské sféře se redukuje na přerozdělování majetku. To se týká i plynového transportního systému. Přitom Rusko cíleně vytlačují ze země a snaží se odebrat aktiva. Rosnefť byla zbavena účasti v ropné rafinérii Lisičansk, potlačovány jsou Lukoil, Transněft a další ruské společnosti. Antimonopolní výbor Ukrajiny rozhodl o udělení pokuty Gazpromu ve výši více než tří miliard dolarů kvůli údajnému porušení legislativy pro ochranu konkurence.

Takové akce ukrajinských orgánů hrají do karet projektu Severní proud 2, jehož realizace ponechá Ukrajinu bez příjmu za tranzit ruského plynu už v roce 2020. Ve skutečnosti je chování Naftogazu vůči Gazpromu pokusem corporate raidingu zahraničního majetku. Kdo chce mít něco společného se státem, kde neexistují žádné garance ani v investičních, ani v mezinárodních vztazích? Takže skoro vesmírné projekty Porošenka, který sní o plynových dodávkách z Norska, Chorvatska a Polska, mohou zůstat ve fázi prezentace. Především kvůli absenci potrubí v tomto směru a chápání, za čí peníze se povede stavba.

Na Ukrajině se tak nadchli svými plynovými fantaziemi, že nezaznamenali jak Rusko znovu začalo jednat s Rakouskem, Maďarskem a Srbskem o možnosti obnovení projektu Jižní proud. A tak Ukrajinou nenáviděný Severní proud 2 již míří do cílové rovinky, v roce 2019 bude stavba dokončena. Zatímco ukrajinští úředníci jezdí po Evropě s pohádkami o nové strategii a nezávislosti na ruském plynu, je v zemi vyhlášen výjimečný stav kvůli krizi v energetice. Kabinet ministrů Ukrajiny po páté prodloužil platnost nouzových opatření v zemi o další měsíc do 17. července. Na řadě je zastavení jaderných elektráren.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce