13:33 22. září 2017
Praha+ 13°C
Bratislava+ 15°C
    Čínský obchodník. Ilustrační foto

    Čína je největším vlastníkem v Evropě

    © Fotolia/ Leungchopan
    Byznys
    Získat krátkou URL
    82520343

    V letech 2000-2016 vložila Čína do Evropy 101,386 miliard euro formou přímých investic. Tyto informace stojí v nejnovějším výzkumu Institutu moderních a aplikovaných výzkumů Číny The Mercator Institute for China Studies (MERICS), který se nachází v Berlíně.

    Nejvíce přitažlivé se pro investory stala Velká Británie, Itálie, Německo, Francie, Finsko a Portugalsko.

    Největšími tempy, podle MERICS, rostly investice v komunálních službách, dopravě a infrastruktuře, průmyslu a vybavení, energetice, podnikání, spotřebním zboží a ve službách. Růst přítoku kapitálu v těchto sektorech v roce 2016 činil 15 % a více procent ve srovnání s lety 2013-2015.

    Číňané jdou do vedoucích zemí

    Podle tohoto zdroje, v roce 2016 globální přímé zahraniční investice Číny vyrostly na úroveň 220 miliard dolarů, což je 9,5 % světového trhu. Experti MERICS říkají, že expanze čínské kapitálu znepokojila nejen zahraniční partnery Číny. Díky vývozu kapitálu zpozornila i čínská vláda.

    V roce 2016 na velkou „trojku" — Velkou Británii, Francii a Německo — bylo směřováno 59 % přímých investic (FDI) Číny. U této „trojky" byla hranice výše jen třikrát: v roce 2009 — 71,1 %, v roce 2011 — 59,9 % a v roce 2013 — 65,2 %. To je tradičně první místo mezi jinými regiony Evropy. Na druhém místě je severní Evropa, tam směřovalo přibližně 27 % čínských FDI. Skok je značný, pokud budeme brát ohled na to, že za dva předchozí roky o ní nejsou informace, ale v letech 2011-2013 to bylo jen 2-3 %.

    Na třetím místě je jižní Evropa, přibližně 10 %. Ta klesla z druhého místa ve srovnání s rokem 2015, kdy její podíl FDI převyšoval 40 %. Přitom v letech 2013 a 2014 také byla na druhém místě. Tyto tendence expert ruského Institutu fondového trhu a řízení Michail Běljajev považuje celkově za vysvětlitelné.

    „První skupina je jasná. Čínské investice jsou tam, kde jsou největší a nejperspektivnější ekonomiky. To znamená tam, kde se Číňané musejí upevňovat. Číňané jsou do těch zemí, které jsou evropskými lídry. A Velká Británie je považována za největší zemi. Ta odešla a plave sama, ale roztrhat spojení s EU se nechystá. Země severní Evropy se také ukazují jako dostatečně úspěšné, perspektivní, jako země, které možná nemají tak silný ekonomický vliv, ale představují jasný zájem pro Čínu z pohledu geopolitických akcentů. Jsou to země s autoritou, které mají dostatečnou váhu při formování politických rozhodnutí. Samozřejmě je tam dostatečně příjemné investiční klima, jsou to země se stabilní ekonomickou situací, kde je celkově klid pro byznys. I z pohledu politické váhy nejsou zdaleka poslední. A jižní skupina zemí je samozřejmě zvláštní. To jsou země se zvýšeným rizikem, spolu s tím ale — kde je největší riziko, tam jsou největší možné příjmy. A jelikož u Číňanů ve vší jejich politice hrají ve vnějším vektoru velkou roli politické faktory a politické smysly, tak v žádném případě není možné, aby nechali jižní Evropu bez pozornosti. Tento region je nyní ve velmi složité situaci, to ale neznamená, že země se v této situaci budou nacházet neustále," říká Běljajev.

    Mezi 140 akty, do nichž byly vloženy prostředky od 500 milionů do 15 miliard dolarů v roce 2017 jsou: Outfit7 Investments, vysoké technologie, Velká Británie; Logicor, nemovitosti, Velká Británie; Autostrade per l'Italia, infrastruktura, Itálie; Glencore Storage & Logistics, průmysl, Švýcarsko; Carlson Hotels Inc, hotely, Francie.

    Čína se stala největším vlastníkem v Evropě. Evropa poprvé v roce 2016 překonala USA v seznamu nákupu aktiv ze strany čínského byznysu na trhu M&A. Analytik fondových trhů Dmitrij Taras vysvětluje, že to je způsobeno zvětšením bariér na cestě čínským investicím v USA.

    „Předpokládám, že americká vláda a regulační orgány začínají aktivně házet klacky pod nohy Číně. Obchodní vztahy mezi USA a Čínou byly vždy napjaté. Přestože při pohledu z vnějšku se jedná o partnerství, ve skutečnosti jsou ze strany USA slyšet neustálá obvinění Činy z dumpingu, ze státní podpory společností, z nespravedlivých cen za zboží. Ze strany Číny zase jsou slyšet obvinění z vytváření umělých předností americkým společnostem. Čína má nyní velmi mnoho volných peněz, na rozdíl od USA, u nichž neustále roste dluh. A čínské společnosti provádějí aktivní expanzi na trhu. Ti, kdo jim mohou házet klacky pod nohy, nějakým způsobem se protivit, ti to dělají. Ti, kdo se protivit nemohou či to pro ně není důležité, ti jsou častěji pohlceni čínským kapitálem. Nakolik to chápu, tak před čínskými společnostmi nyní stojí taková situace — kupovat vše a všude, kde se jen něco prodává, což znamená upevňovat se na všech trzích — v Africe, Americe a v Evropě. Předpokládám, že v Evropě jsou podmínky pro přilákání kapitálu liberálnější než v USA, z toho plyne i pronikání Číny do Evropy," vysvětlil Taras.

    Druhá největší ekonomika na světě poprvé překonala první v tempech růstu skupování zahraničních aktiv. Podle situace k polovině roku 2016 čínské společnosti investovaly do zahraničních společností 206,6 miliard dolarů. To je o 212 % více než ve stejné periodě minulého roku.

    Co nutí čínské investory nakupovat aktiva za hranicemi

    Expert Centra ekonomiky a financí Akademie věd Číny Zhang Ning si myslí, že devalvace juanu v mnohé popohnala investory k aktivnímu nakupování za hranicemi.

    „V letech 2015-2016 objemy a tempa růstu čínských investic za hranicemi skutečně rychle rostly, to se týká nejen Evropy, ale i USA. Příčin je několik. Jednou z nich je volatilita směnného kurzu. Tendence devalvace juanu je poměrně očividná, hlavně od 11. srpna 2015, kdy směnný kurz juanu prudce klesl. Tuhle tendenci na sobě reálně pocítily mnohé čínské podniky. Přistoupily k rozvoji operací spojených s investicemi za hranicemi. Mezi nimi se ukázali být i ti, kdo se snažil získat výhody z operací a jiných činností, které jsou spojené s růzností kurzů valut. Kromě toho podle míry pokroku v zavádění praxe „snížení výrobních kapacit, snížení zásob výrobků a snížení kreditní zátěže", se snížil prostor pro možnost vytvoření zisku v mnohých tradičních oblastech. Kvůli tomu mnohé nestátní podniky musejí snížit výrobní kapacity v době, kdy si je státní podniky tradičně zachovávají. Podniky orientované na vnitřní spotřebu také pocítily snížení investic v bankovním sektoru, což vedlo k vyostření konkurence uvnitř země. V těchto podmínkách si mnohé čínské společnosti vybraly cestu investování za hranicemi," myslí si Zhang Ning.

    Více:

    Velvyslanec EU: Ukrajina riskuje, že zůstane bez 600 milionů eur evropské pomoci
    Ruskému plynu předpověděli věčnou dominanci na evropském trhu
    DWN: Česko bude bojovat o titul ruského plynového uzlu v Evropě
    Soudce – o rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie. Názor
    Exposlanec Evropského parlamentu: Lotyšsko za sovětské vlády žilo lépe
    Štítky:
    obchod, investice, ekonomika, USA, Evropa, Čína
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku