Widgets Magazine
09:26 12. listopadu 2019
Biškek, Kyrgyzstán.

Co hrozí Kyrgyzstánu kvůli skandálu s českou společností Liglass

© Sputnik / Tabyldy Kadyrbekov
Byznys
Získat krátkou URL
5130
Sledujte nás na

Tříměsíční spolupráce Kyrgyzstánu se společností Liglass spěje ke svému konci – takové rozhodnutí učinil kyrgyzský premiér. Redakce Sputnik Kyrgyzstán zjišťovala, zdali vznikne Kyrgyzstánu nějaká škoda a jaké je riziko soudních válek.

V pondělí bylo učiněno politické rozhodnutí o odstoupení od smlouvy s českou společností Liglass Trading CZ, která na sebe vzala povinnost postavit v Kyrgyzstánu Věrchně-Narynskou kaskádu vodních elektráren a malých hydroelektráren.

Česká společnost měla do 19. září uhradit dluh 37 milionů dolarů předchozímu investorovi VNK-PAO Rusgidro formou tranzitu přes akciovou společnost Električeskie stancii.

18. září ale vedení české společnosti požádalo vládu o odklad. V ten samý den se odehrálo zasedání kabinetu ministrů, kde vicepremiér země Dujšenbek Zilaliev navrhl odstoupit od obou smluv, jelikož neexistují právní základy pro prodloužení doby na zaplacení. Premiér Sapar Isakov s ním souhlasil a nařídil provést proceduru odstoupení od smlouvy. Jak informoval předseda Státního výboru pro průmysl, energetiku a zdroje Kyrgyzstánu Ulan Ryskulov, od společnosti přišla záruční platba o rozměru 1 milionu 147 tisíc dolarů, tyto peníze zůstanou Kyrgyzstánu. Ujistil, že od chvíle podepsání dohody země neutrpěla žádné škody.

Škoda

Podle názoru jednoho z hlavních kritiků Liglassu, veřejného činitele Edilja Bajsalov, podpis smlouvy s českou společností zemi velmi poškodil. Zmínil, že kvůli deficitu elektrické energie nemohou mnohé zahraniční společnosti otevřít své podniky, proto je důležité stavět nové hydroelektrárny.

„Vláda říká, že jsme o nic nepřišli. Každý ztracený den ale znamená ztracenou možnou výhodu, může se jednat o stovky milionů dolarů," řekl Bajsalov.

Druhým sporným momentem je garantující platba o rozměru 1 milionu 147 tisíc dolarů. Bajsalov je přesvědčen, že česká společnost dokáže tyto prostředky vysoudit. To podle jeho názoru řekne „jakýkoli student práv".

„Povinnosti ohledně těch 37 milionů dolarů, které se vztahují k VNK, a garantující platba ve věci malých elektráren, musejí být navráceny. Jedná se o dvě různé smlouvy," řekl.

Bajsalov zmínil, že podepsání dohody s českou společností, která nesplnila svoji část dohody, velmi poškodilo reputaci země. Již dříve opakovaně prohlašoval, že projekty na stavbu vodních elektráren provádějí „pochybné osoby", přičemž v sousedním Tádžikistánu projekty vedou světově známé společnosti. To poškozuje naši investiční přitažlivosti.

Bez škody

S prohlášeními Bajsalova absolutně nesouhlasí předseda Státního výboru průmyslu, energetiky a zdrojů Ulan Ryskulov.

„Pokud by dohoda byla zrušena naší vinou, byla by naše reputace poškozena. Investoři by řekli: „Podívejte se, kyrgyzská strana nedodržuje dohody." My jsme ale udělali vše v rámci zákona, dodrželi jsme termíny, není důvod hovořit o nějakých rizicích pro naši reputaci," řekl Ryskulov.

Člen vlády odpověděl na obvinění o zmařených výhodách.
„Během této doby — byli nějací zájemci o stavbu vodních elektráren? Jsou nějaké společnosti? Co jsme ztratili za dobu čekání? Jestli by 1. září či v den tendru přišla jiná společnost, bylo by možné o něčem hovořit," prohlásil Ryskulov.

Nesouhlasí i s tím, že garantující platbu je možné snadno vysoudit.

„Když se společnost účastnila tendru na malé elektrárny, tak se zavázala zaplatit 37 milionů dluhu. Měla zaplatit těch 37 milionů v rámci tenderu, společnost o tom sama hovořila," řekl Ryskulov.

Podle jeho slov tyto prostředky odešlou „Električeskim stanciím", aby byl zaplacen dluh 37 milionů dolarů.

Názor české strany

Jak řekla představitelka společnosti Liglass v Kyrgyzstánu Nazira Usenalijeva, ředitel společnosti Michael Smelík a ředitel projektů pro region východní Evropy a střední Asie Jiří Vojtěchovský o rozhodnutí učiněném vládou vědí.

„Odletěli ráno 19. září. Řekli, že nic komentovat nebudou. Myslím si, že nejdříve projednají situaci v Česku se svými právníky," prohlásila Usenalijeva.

Smelík pro česká média prohlásil, že se může obrátit na mezinárodní soud kvůli jednostrannému odstoupení od smlouvy kyrgyzskou stranou. Také dodal, že mu nepřišly žádné dokumenty o odstoupení od smlouvy.

Předseda Výboru průmyslu, energetiky a zdrojů Kyrgyzstánu Ulan Ryskulov se také odkázal na dohodu.

Podle smlouvy všechny soudní spory probíhají podle zákonodárství Kyrgyzstánu, to znamená, že je potřeba obrátit se na soudy této země. Je tam vše jasně napsáno. Žádná arbitráž," řekl Ryskulov.

Co dál?

Jak řekl Ryskulov, dnes je mezní termín pro zaplacení, přičemž státní výbor je připraven na jakýkoli vývoj situace.

„Pokud zaplatí, tak máme připravené odpovídající dokumenty. Pokud ne, tak zítra odešleme vládním orgánům návrh odstoupení od smlouvy. Poté ho musí odsouhlasit s ministerstvy a institucemi," vysvětlil.

Vicepremiér Zalalijev si myslí, že odstoupení od smlouvy a vypsání nového tendru proběhne v co nejkratším časovém období: 10-15 dní.

Stavba hydroelektráren se prováděla na základě dohody mezi vládou Ruska a Kyrgyzstánu od 20. září 2012. Projektovaná kapacita čtyř hydroelektráren měla činit 237 megawattů. Na konci roku 2015 se ale Kyrgyzská strana rozhodla odstoupit od smlouvy a najít nové investory, jak vysvětlil prezident Almazbek Atambajev, kvůli ekonomickým problémům investora, společnosti Rusgidro.

Kyrgyzská vláda a česká společnost Liglass Trading CZ 10. července podepsaly dohodu na stavbu a používání Věrchně-Narynské kaskády a malých hydroelektráren. Investor se dobrovolně zavázal zaplatit 37 milionů dluhu vůči Rusgidru.

Více:

Liglass zatím neobdržel odstoupení od smlouvy od kyrgyzské strany, nevylučuje arbitráž
Putin vysvětlil, proč se ruská letecká základna nachází v Kyrgyzstánu
Nejkrásnější dívky Kyrgyzstánu
Štítky:
elektrárna, smlouva, soud, Liglass Trading, Kyrgyzstán, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář