18:37 21. listopadu 2018
Tanker se zkapalněným plynem z Ruska Vladimir Rusanov

Válka o plyn se ruší. Názor

© Sputnik / Eugene Odinokov
Byznys
Získat krátkou URL
Sergej Savčuk
91660

Několik posledních týdnů proběhlo ve znamení rozsáhlých prohlášení udělaných prezidentem USA Donaldem Trumpem na setkání s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem. Podstata vystoupení dvou politiků spočívala v tom, že USA velmi chtějí dodávat do Evropy co možná nejvíce zkapalněného zemního plynu (LNG) a Evropská komise ho chce kupovat.

Druhou blízkou, ale stejně důležitou a projednávanou otázkou byla takzvaná „plynová válka", kterou 45. prezident USA ve snaze dohnat Rusko vyhlásil svému hlavnímu strategickému konkurentovi — Číně. A tohoto horkého tématu se chytla média a začala uvažovat, co bude, pokud USA přestanou dodávat svůj LNG do Číny.

USA

Ti, kteří alespoň trochu ovládají angličtinu a poslechli si tématické vystoupení pana Trumpa, si mohli všimnout, že on nikdy, prostě vůbec nikdy nepoužívá termín „americký plyn" v souvislosti s vývozem LNG.

K dnešnímu dni je ve Spojených státech závodů na zkapalnění zemního plynu přesně… jeden. Nachází se ve státě Louisiana, nazývá se Sabina Pass a patří částečně americké společnosti ExxonMobile. Závod byl stavěn se zárukou dlouhodobých smluvních závazků s celou řadou mezinárodních společností. Podle stavebních podmínek je zkapalňování plynu na závodě přednostně prováděno v zájmu různých kupujících. Samotná společnost ExxonMobile může používat výrobní infrastrukturu ve svém zájmu maximálně ve výši pěti procent z celkového objemu. Maximální roční produktivita Sabine Pass je 20 miliard krychlových metrů a můžete si snadno spočítat, jaká část patří americké společnosti.

Dále je třeba chápat, že veškerý plyn vyráběný v USA nepatří nějakému státu, ale soukromým osobám. Soukromá společnost může určitou dobu jít v kolejích státní politiky, ale nakonec si vždy vzpomene na svůj hlavní úkol — vlastní zisk, a poté úroveň loajality ke státnímu aparátu začne prudce klesat.

Evropská unie

Za rok 2017 unie evropských států „spotřebovala" 510 miliard krychlových metrů plynu. To znamená, že pokud si představíme dokonce i to, že USA veškerý plyn vyrobený na svém území dopraví do Evropy a odmítne mnohem výhodnější export do Asie, veškerý tento plyn pokryje pouze 3,9 % celkové potřeby. V realitě je to ještě zábavnější. Během let 2017-2018 bylo do Evropy dodáno 2,6 miliardy krychlových metrů amerického LNG. To znamená, že jeho podíl na evropském trhu při celkové dvouroční spotřebě jeden trilion 20 miliard krychlových metrů činí bezvýznamných 0,25 %.

Prohlášení pana Junckera se vůbec nedají logicky vysvětlit. Připomenu, že na základě výsledků setkání s Trumpem prohlásil, že EU bude uvažovat o stavbě dalších 8-10 terminálů LNG speciálně pro přijímání „amerického" plynu. Toto prohlášení je zcela nepochopitelné, protože dnes je na evropském pobřeží spousta podobných terminálů. Jejich celková přijímací kapacita tvoří přibližně 200 miliard krychlových metrů. V praxi se pohybovalo jejich zatížení v roce 2016 kolem 18 % a v roce 2017 kolem 23 %. Vypadá to, že dvě třetiny kapacit Evropské unie jsou buď nečinné a přinášejí ztráty, nebo jsou zakonzervovány na lepší časy.

Zvýšit objem dodávek amerického LNG do Evropy se také zřejmě nepodaří. Je třeba chápat, že evropský trh s plynem prakticky každý rok prohrává s trhy asijsko-tichooceánského regionu v oblasti cen za produkci. Například nyní spotřeba plynu v Evropě klesla, ale v Asii kvůli vedrům prudce stoupla. Tohle je obyčejná fyzika, ochlazení vyžaduje značně větší spotřebu energie než ohřev.

Když se podíváme na dynamiku cen v těchto dvou regionech, řekněme, za poslední dva měsíce, uvidíme, že kolektivní Asie nakupuje veškerý plyn, ať už je to ruský či americký, v průměru o 20-25 % dráže než Evropa. Řečnická otázka: kam ho budou dodávat jeho soukromí výrobci?

Rusko

Víme, že potřeba Evropské unie v oblasti plynu tvoří 510 miliard krychlových metrů a Evropská komise pro otázky energetiky předpovídá, že toto číslo bude růst v průměru o 5 % ročně a v roce 2030 k zajištění svého průmyslu a životní činnosti bude EU potřebovat už přibližně 700 miliard krychlových metrů. Dnes Rusko dodává do Evropy více než 200 miliard krychlových metrů, to znamená více než třetinu její potřeby. USA — méně než 1 %.

Zvláště je třeba připomenout hlavní parametr konkurence — cenu nabízeného produktu. Vzhledem k tomu, že mezi závodem Sabine Pass v Louisianě a předpokládaným kupujícím v Evropě stojí celá řada společností — prostředníků, cena dodávaného LNG bude minimálně o 30 % vyšší než v případě potrubního plynu. V jednom ze svých vystoupení ředitel Gazpromu Alexej Miller uváděl číslo dokonce 50 % a autor těchto řádků má silné podezření, že Alexej Borisovič ví, o čem mluví. V případě Ruska zastoupeného Gazpromem nejsou s evropskými kupujícími ani nejmenší neshody, všechny smlouvy jsou plněny dokonale.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Trump oznámil, že EU plánuje vybudovat terminály pro dodávky plynu z USA
Turecko se nechystá odmítnout íránský plyn kvůli pozici USA
Odborník řekl, kdy Ukrajina dokáže zásobovat sama sebe plynem
Do Číny připluly dva tankery s ruským zkapalněným plynem
Štítky:
zkapalněný plyn, plyn, Donald Trump, Jean-Claude Juncker, EU, Evropa, USA, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku