18:37 19. listopadu 2018
Dolarová bankovka

Trump kope hrob dolaru. Názor

© Sputnik / Alexey Suhorukov
Byznys
Získat krátkou URL
Natalja Dembinskaja
3600

Kurz dolaru se blíží k desetiletému maximu a tržní indikátory svědčí o jeho dalším růstu. Ze střednědobého hlediska však vstoupí americká měna do dlouhého období oslabení, varují ekonomové. Důvodem je bojová a protekcionistická politika Donalda Trumpa.

Zvýšení úrokových sazeb

Mohlo by se zdát, že posílení dolaru vypovídá o efektivní politice Trumpa. Americká měna je však poháněna zrychlením hospodářského růstu, rozsáhlým snižováním daní a zvýšením výdajů na obranu.

Benjamin Cohen, profesor mezinárodní politické ekonomiky na Kalifornské univerzitě, uvádí, že ekonomický směr současného prezidenta USA ve výsledku povede k výraznému oslabení dolaru.

Cohen vysvětluje, že dolar v žádném případě neposiluje ze základních důvodů, ale zejména kvůli zvýšení úrokových sazeb v ekonomice. Aby došlo k zabrzdění inflace, Federální rezervní systém již dvakrát v tomto roce zvýšil úrokové sazby. Do konce roku by se tak mělo stát ještě dvakrát. Podle předpovědí Morgana Stanleyho se úrokové sazby v roce 2019 také minimálně dvakrát zvýší.

Zvýšení úrokových sazeb povzbuzuje investory k tomu, aby své peníze investovali do dolaru, což vyvolává poptávku po americké měně. Investiční kapitál tak do ekonomiky země proudí prakticky ze všech koutů Země.

Růst rozpočtového deficitu

Jak už tomu většinou bývá, existuje ale i druhá strana mince — rozpočtový deficit. Tzv. levných peněz je ve finančním systému stále méně, a tak si stát musí stále více půjčovat a náklady na obří dluh v hodnotě 21 trilionů stále rostou.

Trumpova daňová reforma tuto situaci jen zhoršuje. Sice ulehčila život podnikům a firmám, ale výrazně snížila rozpočtové příjmy.

Nepřiměřeně vysoké vládní výdaje jsou jakýmsi „pohonem" pro sílící dluhový požár, na což již dříve poukazoval republikánský kongresman Andy Biggs. Ten tehdy upozorňoval na to, že by rozpočtové asignace neměly přesáhnout hranici 700 miliard dolarů, přičemž v roce 2018 už dosáhly hodnoty 1,3 trilionu.

„Země utrácí víc, než dostává a je nucena si peníze půjčovat. Strukturální deficit vytváří tzv. efekt závislosti na zvolené cestě. Myslím, že se řítíme do propasti," zdůraznil poslanec.

Růt obchodního deficitu

Kvůli silnému dolaru podražil americký export a import je v současnosti levnější. A to je v rozporu s cílem Trumpa snížit obchodní deficit.

S odvoláním na tento deficit zavedl Trump cla na dovoz oceli, hliníku a velkého množství čínského zboží.

„Dražší dovoz bude paradoxně vyvíjet tlak na domácí míru inflace, což může donutit Federální rezervní systém zvýšit úrokové sazby ještě rychleji, než bylo původně plánováno. To pak ještě více posílí dolar a zvýší obchodní deficit, jak tomu bylo například za Bushe či Reagana," řekl ekonom.

V lednu schodek obchodní bilance USA dosáhl svého maxima za posledních 10 let — činil celkem 56,6 miliard dolarů, k nimž se v červnu přidalo ještě dalších 12 miliard.

Tendence odmítání dolaru

Ekonom poukazuje i na to, že krátkodobé pohyby na finančních trzích neumožňují posoudit skutečný stav situace. Mnohem důležitější je dlouhodobý výhled měny na mezinárodní úrovni. Zejména pak jako nástroj pro zachování kapitálu pro zahraniční investory a centrální banky.

Vývoj pro dolar, který je za poslední desetiletí považován za nejspolehlivější a nejlikvidnější aktivum na světě, tak není vůbec příznivý. Příčinou všeho je bojovost Trumpa, která ohrožuje postavení americké měnové jednotky. Proto již mnoho zemí přechází na jiné alternativy.

Čína přinutila Rusko přijmout jüan jako platidlo za zemní plyn a připravuje si tak půdu pro přechod na národní měnu při platbě za ropu. Další země hledají varianty, jak obejít americké sankce proti Íránu. Například Indie platí za část dodávek íránské ropy zbožím, nikoliv dolary.

Rusko a Čína zároveň aktivně hromadí zlato v mezinárodních rezervách a zmenšují tak závislost na americké měně. V těchto zemích je soustředěno asi 10 % veškerého zlata na světovém trhu.

„Nakonec dolar „vykrvácí" a neopodstatněná privilegia a globální vliv USA zmizí. To je vše, co zemi z dlouhodobého hlediska čeká — neutichající oslabení měny a ekonomický úpadek," konstatuje Cohen.

Trump na konci srpna v rozhovoru pro Reuters obvinil Čínu a EU z manipulace s vlastní měnou. Také uvedl, že není nadšen zvyšováním úrokových sazeb Federálním rezervním systémem.

Na Wall Street nevylučují ani to, že by Trump mohl sám začít systematicky oslabovat dolar s cílem snížit obchodní deficit. Takový názor vyslovil v rozhovoru pro Bloomberg Charles Dallara, bývalý úředník Ministerstva financí USA a jeden z vývojářů dohody Plaza Accord z roku 1985 o opatřeních na oslabení dolaru.

Finanční specialista se chce ale vyhnout termínu manipulace a mluví tak o měnových zásazích. Zdůrazňuje však, že přechod na stále více protekcionistickou politiku a zásahy jen ohrozí postavení dolaru jako světové rezervní měny a sníží poptávku po amerických aktivech.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

Více:

Turecko a Katar chtějí omezit americké dolarové transakce
Rusko se v obchodech se zbraněmi chce vzdát dolaru
Forbes: Rusko a Čína se snaží zabít dolar?
Analytici vysvětlili, čím může Rusko nahradit dolar
Štítky:
dolar, ekonomika, USA, Čína, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku