19:09 17. prosince 2018
Obyvatelé Prištiny s vlajkou Kosova

„Etnická čistka Srbů“. Proč Kosovo vyhlásilo obchodní válku

© Sputnik / Iliya Pitalev
Byznys
Získat krátkou URL
Galija Ibragimova
6167

Kosovo vyhlásilo obchodní válku Srbsku a také Bosně a Hercegovině tím, že na veškeré zboží z těchto zemí uvalilo stoprocentní clo. Bělehrad odmítl zavádět odvetná opatření a v jednání Prištiny vidí reakci na odmítnutí přijmout Srby neuznanou republiku do Interpolu. K čemu povede další krize v Evropě?

Do Interpolu prostřednictvím obchodních válek

Rozhodnutí zvýšit celní poplatky přijala kosovská vláda několik hodin po neúspěchu na Valném shromáždění Interpolu. Proti vstupu Kosova do organizace byly země, které neuznávají jeho nezávislost. Nepomohla ani podpora Západu. Kosovu se podařilo získat hlasy 68 zemí, ale to nestačilo.

Jako první zareagovala na jednání Kosova Bosna a Hercegovina a nazvala takové jednání nepřátelským a revanšistickým. Srbský prezident Aleksandar Vučić to považuje za nerozumné chování, které povede ke „praktickému zákazu obchodu ve 21. století". Nicméně Bělehrad nezavádí zrcadlová opatření.

„Katastrofická opatření Prištiny se odrazí na úrovni života nejen srbského, ale i albánského obyvatelstva. V první řadě postihne Kosovo zdražování a nedostatek zboží. Problémy vzniknou i s dodávkami léků a s investičními projekty Bělehradu v zemi," okomentoval Vučić rozhodnutí kosovské vlády a navrhl jí sednout si společně k jednacímu stolu.

Důvod těchto událostí vidí nejen v odmítnutí přijmout Kosovo do Interpolu, ale i v pokračujícím nátlaku na srbské obyvatelstvo. „Cílem je tiché provedení té největší etnické čistky Srbů v Kosovu a Metochii a také směrem na sever a na jih od řeky Ibr," prohlásil Vučić.

Nečekal až kosovská vláda nějak zareaguje na jeho pozvání k jednacímu stolu a sám stanovil mimořádná setkání velvyslancům Ruska, Číny, USA, Velké Británie, Francie, Německa a Itálie, která se budou konat za zavřenými dveřmi. Moskva a Peking už vyjádřily Bělehradu podporu a vyzvaly strany, aby vyřešily krizi mírovou cestou.

Brusel zkritizoval Prištinu. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová vyzvala, aby bylo okamžitě zrušeno zvýšení celních poplatků.

Daně výměnou za úctu

Priština začala zatahovat balkánské sousedy do obchodní války už v červenci. Tehdy kosovská vláda zvýšila o 30 % clo na zemědělskou produkci z Makedonie. Kosované to nazvali odvetným opatřením, neboť makedonská vláda před pěti lety zvýšila clo na kosovskou pšenici a mouku.

V listopadu Priština vyhlásila desetiprocentní daň na veškerou produkci z Bosny a Hercegoviny a ze Srbska. Tentokrát se diplomatická vysvětlení nekonala. MZV Kosova se vyjádřilo přímo: je to reakce na špatný vztah ke Kosovanům.
„Nejen Srbové a Bosňané, ale každá země, která se špatně chová ke Kosovu, zaplatí za to určitou cenu," vysvětlil ministr zahraničních věcí Behgjet Pacolli.

Neshody ohledně celních tarifů zvýšily napětí mezi Bělehradem a Prištinou. V říjnu byla srbská vláda připravena mobilizovat ozbrojené síly v reakci na pokus o obsazení vodní nádrže a vodní elektrárny Gazivode na severu Kosova. Situace se tak vyhrotila, že se Vučić chtěl obrátit na Rusko se žádostí o pomoc.

Když si kosovská vláda uvědomila vážné úmysly Srbů, couvla a prohlásila, že se nechystala obsadit Gazivode, ale že to byl prostě pokus o komunikaci s místním obyvatelstvem.

Náhrada ekonomiky politikou

Manipulace s celními poplatky je spíše politickým než ekonomickým krokem. Doktor politických věd Stevan Gajič z Institutu evropských studií v Bělehradu se domnívá, že kosovská vláda se snaží upevnit svou pozici uvnitř země.

„V Kosovu je silná opozice vystupující proti veškerému vyjednávání a tím spíše proti kompromisům se Srbskem. Prudce se zvýšila cla, kosovský premiér Ramuš Haradinaj se chce ukázat jako silný a rozhodný politik. Vyhrožuje Bělehradu, že obchodní válka bude pokračovat, když Srbové, Rusové a Číňané nebudou souhlasit se vstupem Kosova do Interpolu. Ale nahrazení ekonomiky politikou vyvolává nespokojenost i v EU," vysvětluje srbský odborník.

V jednání srbské vlády vidí Gajič také mnoho rozporů zostřujících konflikt: „Bělehrad dnes provádí dvě zahraničněpolitické linie. Srbský ministr zahraničních věcí Ivica Dačić vystupuje proti kompromisům a jakýmkoliv smlouvám o výměně území s Kosovem. Srbský prezident naopak všemožně zdůrazňuje, že bez kompromisů to nejde."

Podle názoru odborníka je však uvnitř Srbska populární stanovisko o nezměnitelnosti hranic. Rusko, Německo a Čína rovněž varují před ohrožením evropské bezpečnosti v případě přerozdělení balkánských území. „Kromě jiného Peking financuje stavbu železnice na jihu Srbska a není v jeho zájmu, aby toto území přešlo pod kontrolu druhé strany," připomíná Gajič.

Ředitelka Centra pro studium současné balkánské krize Institutu slovanských studií Ruské akademie věd Jelena Gusjkovová hovoří o pokusech Kosova dosáhnout mezinárodního uznání.

„Uběhlo deset let od vyhlášení nezávislosti Kosova, ale vládě se dosud nepodařilo získat místo v OSN. Snaží se toho dosáhnout plazivými metodami, usadit se jiných mezinárodních strukturách, například v Interpolu. Ale ani to se nedaří. Domlouvat se diplomatickými metodami kosovští Albánci nemohou. Odtud vyplývá snaha prostřednictvím zvyšování cel dokázat, že srbští výrobci jsou závislí na kosovském trhu. Ale vše je jaksi naopak: Kosovo nemá dost partnerů dodávajících zboží na místní trh, a proto následkem cel trpí oni sami," vysvětluje odborník.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Nová válka? Srbský prezident oznámil, že „kosovská armáda“ bude vytvořena 28. listopadu
Kosovo se vyzbrojí za 300 milionů eur
Putin vysvětlil, čím se Krym liší od Kosova
Marocký premiér promluvil o „neodbytném pánovi“ z Kosova v OSN
Štítky:
clo, Interpol, Alexandr Vučič, Kosovo, Srbsko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku