00:59 25. března 2019
Čínská uklízečka vedle sportovního auta Ford GT

Čínské umění ústupků. Peking zase vítězí nad Trumpem

© AP Photo / Andy Wong
Byznys
Získat krátkou URL
Maxim Rubčenko
151341

Čína přistoupila na snížení dovozního cla na americká auta, na nákup sójových bobů v USA a na snížení financování programu Made in China 2025. Proč to ale neznamená Trumpovo vítězství v obchodní válce?

Kdo zvítězil?

Americká masmédia se minulý týden jen hemžila titulky jako „Trump vyhrál obchodní válku s Čínou". Důvodem tohoto jásotu byla středeční telefonní jednání ministra financí USA Stevena Mnuchina s vicepremiérem Státní rady ČLR Li Kche-čchiangem, během kterých informoval čínský zástupce o třech závažných ústupcích Washingtonu.

Peking za prvé slíbil, že sníží dovozní clo na americká auta ze 40 % na 15 %, za druhé obnoví nákup sóji v USA a za třetí sníží financování programu rozvoje vysokých technologií Made in China 2025.

Kvůli těmto zprávám vyskočily fondové indexy USA ve středu ráno o 2-3 %, ale již ke konci dne o větší část nárůstu přišly. Do konce týdne to zůstalo stejné nehledě na působivé vítězství Bílého domu, což vypadá dost podivně. Ale jen na první pohled. Protože ve skutečnosti se zdá, že si Číňané znovu otočili Trumpa kolem prstu.

Týká se to především sójových bobů. Podle dat americké Rady pro export sóji uzavřely čínské společnosti minulý týden smlouvy o koupi dvou milionů tun sójových bobů v prvním čtvrtletí 2019.

Poskytne to americkým zemědělcům šanci na záchranu před bankrotem, je to však příliš málo. Není proto divu, že tržní ceny sójových bobů jsou dnes přibližně o 10 % nižší než v květnu.

Znamená to zejména, že Peking, který dnes koupí americkou sóju, ušetří miliardy dolarů ve srovnání s nákupy „mírové doby". Takže zatímco Trump na Twitteru píše o svých vítězstvích v obchodní válce, v Číně v klidu počítají zisky.

Mimochodem před obchodní válkou dováželi Číňané z USA nejen sóju, ale také vepřové, pšenici a také mléčné výrobky, kterých jenom loni koupili za 576 milionů dolarů. Peking ale mlčí o obnovení importu tohoto zboží, protože již našel alternativní dodavatele.

Se sójovými boby je to složitější. Takže jejich nákup v USA znamená jenom to, že Číňané chtějí především uspokojit vlastní potřeby v krmivu pro živočichy, ale nikoli obšťastnit Trumpa.

Ochrana před přehřátím

Podobná situace vzniká dnes také kolem strategie Made in China 2025. Ta má za cíl zajištění ČLR vůdcovských pozic v nejperspektivnějších vysokých technologiích počínaje robotechnikou a konče umělým rozumem.

Washington kritizuje tento program za to, že čínská vláda poskytuje velké subvence domácím společnostem na vývoj vysoce technologické produkce. Podle mínění Bílého domu je to porušení principů čestné konkurence a hlavně to pro USA vytváří perspektivu prohry v technologických závodech.

Minulý týden Peking slíbil snížení subvencí svým vysoce technologickým podnikům a také prodloužení hlavních etap realizace programu. Bylo-li předtím stanoveno, že podíl komponent domácí výroby v elektronickém průmyslu stoupne do roku 2025 na 70 %, nyní je Čína ochotna to o deset let odložit.

Experti ale připomínají, že tady Peking zase řeší vlastní problémy. Jde o to, že Li Kche-čchiang a další vysocí představitelé nejednou v poslední době kritizovali program Made in China 2025 za neefektivní vydávání prostředků. Levné úvěry a subvence způsobily zejména vytvoření přebytečných kapacit ve výrobě akumulátorů pro elektromobily. Když Číňané přibrzdí strategii vysokých technologií, vyrovnají tím vzniklé nerovnosti a disproporce.

Když jste odjeli, už se nevrátíte

Situace s auty je pro Američany ještě komplikovanější. Čínský automobilový trh zažívá krizi: prodeje se poprvé za posledních 30 let snižují. Zdá se, že hlavní příčinou jsou problémy s palivem. V srpnu byl prakticky ve všech velkých čínských městech zaregistrován nedostatek benzinu a nafty.

Pro americké výrobce aut bude velmi složité se vrátit na čínský trh nehledě na snížení cla. Tím spíš, že během posledních měsíců posílily v této zemi pozice konkurentů.

Německé společnosti vytlačily Američany z prvního místa. „Dříve byly USA největším dodavatelem aut do Číny, nyní ale vede Německo. Dovoz japonských a německých aut na čínský trh roste, ale amerických klesá," sdělil v září náměstek ministra obchodu ČLR Wang Shouwen.

Japonská Toyota Motor Corporation se zase dohodla s čínskou Geely Automobile Holdings o společné výrobě hybridních (benzinově elektrických) automobilů a slíbila, že se podělí s Číňany o technologie, čímž si zajistí největší výhody.

Američtí výrobci jsou tedy poškozeni vlastními americkými dovozními cly. Jak sdělil šéf oddělení globálních operací společnosti Ford John Hinrichs, americká ocel se kvůli tarifům, jež zavedl na jaře Trump, stala nejdražší na světě: hutníci využili zmizení konkurentů a zvýšili ceny za půlroku o téměř 30 %. V důsledku má dnes ocel v USA cenu přibližně o 260 dolarů za tunu vyšší než v Číně, Ford již kvůli drahotě kovu přišel přibližně o jednu miliardu dolarů.

„Trumpovy tarify na dovozní hliník a ocel přidaly asi 240 dolarů k ceně výroby nového auta v USA," spočítal ekonom analytické agentury IHS Markit Peter Nagle.

Konkurovat tomuto cenovému přídavku je na čínském trhu velmi těžké.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Americká společnost Cisco požádala pracovníky, aby nejezdili do Číny
Velitel americké armády: Google má spolupracovat s Pentagonem, ne s Čínou
Americký ministr zahraničí: Írán a Čína podkopávají světový pořádek. A samozřejmě Rusko
Si Ťin-pching a Trump se domluvili o zlepšení čínsko-amerických vztahů
Štítky:
sója, obchodní válka, Automobily, ekonomika, USA, Čína
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář