04:40 17. ledna 2019
Stavba plynovodu Severní proud 2 v německých vodách

Evropa proti vlastnímu parlamentu. Názor

© Foto: Nord Stream 2 / Axel Schmidt
Byznys
Získat krátkou URL
Dmitrij Lekuch
101160

Na rezoluci Europarlamentu, který vyzval k zastavení plynovodu Severní proud 2, přicházejí ohlasy. Jako první se kvůli své úloze předsedající země EU mělo vyslovit Rakousko. Mluvčí ministra zahraničí Peter Guschelbauer poznamenal, že se pozice Rakouska vůči Severnímu proudu 2 nezměnila. Pokládá se i nadále za hospodářský projekt.

Poznamenáme, že realizace projektu Nord Stream 2 ani není v kompetenci Evropské komise, o evropských poslancích už ani nemluvě.

Pak se k tomu vyslovilo Finsko, které se vždy chová dost skromně. Ve finské vládě vysvětlili, že se s rezolucí Evropského parlamentu samozřejmě obeznámili. Pozice Finska však také zůstává po jejím přijetí stejný. „Finská vláda dala 5. dubna souhlas k výstavbě plynovodu Nord Stream 2 AG na úseku, který vede přes výhradní ekonomickou zónu Finska. Tato situace se nezměnila," podotkl v rozhovoru pro Sputnik poradce finského ministerstva ekonomiky a zaměstnanosti Kari Klemm.

Je známá také pozice Německa v této otázce: lépe než veškerá prohlášení o ní svědčí aktivizace práce, dokonce trochu okázalá, jak na mořské části Nord Stream 2 AG, tak i na jeho pozemním prodloužení. Ani rezoluce Evropského parlamentu o Severním proudu 2, ani deklarace amerického Kongresu nijak nezměnily pozici vlády SRN v této otázce, řekli Sputniku v tiskové službě německého kabinetu ministrů.

…V tom všem je jen jedna otázka.

A to: jak je zařízen svět velké veřejné evropské politiky? Je v něm taková věhlasná instituce, jako je Evropský parlament. Zasedá v něm 751 poslanců ze dvaceti sedmi členských zemí EU. Parlament je rozdělen do osmi frakcí a zastupuje asi 160 různých evropských stran a sdružení. A v Evropě neřeší skoro nic.

Přitom ale pravidelně vystupuje jeho většina proti projektům, které jsou pro Evropu výhodné.

Jak se to mohlo stát?

Velmi jednoduše: Evropský parlament byl právě k tomu určen.

V čistě právní sféře nemá tento podivuhodný orgán ani právo zákonodárné iniciativy. Nemá možnost předkládat a projednávat vlastní projekty. Tedy v podstatě se omezuje jeho činnost na lobování v rozpočtové sféře (do roku 2016 bylo podle dohody z roku 2011 uzavřené mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem zaregistrováno ve Štrasburku přes 8,3 tisíce lobbyistických organizací, mají tam opravdu na čem se přiživit). A na naprosto šílenou politickou žvanírnu, nad kterou jak vlády, tak i parlamenty národních evropských států už dávno mávly rukou.

Víc než to.

Přibližně od roku 2000 se stalo v národních evropských byrokraciích pravidlem posílat do evropských zastupitelských struktur podobných Evropskému parlamentu lidi podle zásady „vezmi si, Bože, co nepotřebujeme". Je to v podstatě reinkarnace známého sovětského „povýšení bokem". Když bylo třeba se zbavit nějakého ať už velmi aktivního politicky, ale z hlediska praktického zcela neužitečného činitele, a nedalo se ho poslat do demise, „povýšili" ho na nějakou sinekuru, kde by mohl i nadále žvanit a bojovat za všechno dobré proti všemu zlému. A podobné publikum ze „staré Evropy", znehodnocené navíc zvučnými polskými a pobaltskými řečníky, kteří na rozdíl od „staré Evropy" berou struktury EU smrtelně vážně, tvoří v tomto podivném shromáždění většinu.

Nejlépe o nich v minulém týdnu mluvila oficiální mluvčí Ministerstva zahraničí RF Marie Zacharovová: „Vystupovat proti energetické spolupráci, její diverzifikaci, proti dodání této spolupráce opravdu moderního rázu je prostě šílenstvím pro Evropu, která potřebuje energetické zdroje. Počítají-li evropští poslanci s globálním oteplením — to je možná dobré, jde ale o termíny."

Mimochodem se „protiruská většina" v Evropském parlamentu může brzy značně zmenšit. Protože po vystoupení Velké Británie z EU přijde tato většina o 73 britských poslanců (a to je vedle Itálie třetí největší národní zastupitelství: Německo má 96 poslanců a Francie 74).

A hlasovalo-li proti Severnímu proudu 433 evropských poslanců ze 751, pak po odchodu Britů se může jejich počet snížit na 360 (ze 678).

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Kohlíček: Palbu Evropského parlamentu po Severním proudu 2 vyvolal Trump
Expert zhodnotil nebezpečí rezoluce Europarlamentu o Severním proudu 2
Evropský parlament přijal rezoluci proti stavbě Severního proudu 2
Americké ministerstvo zahraničí informovalo o přípravě sankcí proti Severnímu proudu 2
Štítky:
Severní proud 2, Evropský parlament, Rakousko, Finsko, EU, Evropa, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku