Widgets Magazine
13:33 16. října 2019
Symbolické potrubí Tureckého proudu

Volba je učiněna. Jak se Turecký proud dostane do srdce Evropy

© Foto: TurkStream
Byznys
Získat krátkou URL
91360
Sledujte nás na

Trasa druhé linky Tureckého proudu získává konkrétní tvar. Všechny nejnovější zprávy hovoří ve prospěch realizace varianty Turecko – Bulharsko – Srbsko – Maďarsko – Slovensko.

Ale o všem popořádku.

Původně měl Gazprom několik variant pokračování druhé linky Tureckého proudu, které v podstatě opakovaly různá schémata trasy zrušeného Jižního proudu po území Evropy.

Za prvé výše zmíněná a pravděpodobně realizovatelná trasa Bulharsko - Srbsko – Maďarsko.

Přitom na začátku nemělo být Bulharsko (jako země, která „nezvládla“ plynovod Jižní proud) do projektu přibíráno. Proto se uvažovalo o první variantě, kde by odbočka do Srbska nebyla ze strany Bulharska, ale přes Řecko a Makedonii. Ale po nepokojích ve Skopje (k nimž došlo právě po projednávání tohoto projektu) bylo jasné, že riziko je zde dost veliké.

Za druhé je to trasa do Itálie přes Řecko. Tato trasa je kratší i levnější. Nicméně zatím vše nasvědčuje tomu, že bude zvolena první varianta.

Proč? Zásadní rozdíl mezi první a druhou variantou je následující.

Pouze první varianta umožní dodávku plynu do Srbska a dalších zemí jihovýchodní Evropy mimo území Ukrajiny. (Do Bulharska by bylo možné provádět dodávky ze strany Turecka pomocí obratu stávajícího potrubí). Kdyby byl postaven výstup druhé linky na Itálii, znamenalo by to, že by Srbsko a další země regionu byly ještě dlouho zásobovány plynem přes Ukrajinu. Perspektivně by bylo možné do Srbska postavit potrubí „ze severu“, ze strany Slovenska a Maďarska, ale to zabere další čas a nejsou tam vypracované základy na rozdíl od jižní varianty, kde v rámci výstavby Jižního proudu zůstaly.

Objemy tam samozřejmě nejsou velké (je to právě těch 10-15 miliard metrů krychlových, o nichž se občas hovoří v kontextu „zbytkového“ ukrajinského tranzitu), ale podstatně větší roli hraje geopolitika a zachování ruského vlivu v regionu.

Všechny tyto faktory zřejmě ovlivnily konečnou volbu. Je pravda, že Řecko se stejně jako dříve snaží lobbovat za pobočkové potrubí procházející přes jeho území. Mimochodem, udělat odbočku pro vlastní potřebu Řecka není složité, ale tranzitní trasa do Itálie se zatím odkládá.

Nicméně úplná jistota do událostí posledních týdnů nebyla (přesněji řečeno, určitá nejistota je i teď – viz níže). A příběh s výběrem trasy vypadá napínavě od samého počátku.

Nejdříve, v listopadu loňského roku, noviny Kommersant nečekaně uveřejnily materiál, v němž se uvádí: Gazprom už zvolil trasu druhé linky Tureckého proudu, která povede přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovensko.

Tentýž den bulharské ministerstvo s údivem prohlásilo, že nedostalo od ruského monopolu žádnou zprávu.

Ale brzy se vše otočilo o 180 stupňů.

Bulharsko vyhlásilo aukci na rezervaci kapacity (procedura nutná ke stavbě plynovodu), ale tady už nepospíchala ruská strana. 19. prosince bylo oznámeno, že Gazprom není spokojen se zvýšenou mírou návratnosti, čtěte: vysokou cenou tranzitu přes Bulharsko.

24. ledna nebyla první etapa aukcí ukončena podpisem kontraktů a Bulgartransgaz provádí druhé kolo aukce s přijatelnějšími cenovými podmínkami.

31. ledna Gazprom až ve třetím kole aukce zarezervoval nutnou kapacitu a Bulharsko přijalo definitivní investiční rozhodnutí o stavbě.

Nicméně doslova v těchto dnech bulharská strana uvedla, že nebude požadovat kompenzaci za snížení tranzitu přes svou zemi pomocí „starého“ potrubí (snížení tranzitu do Turecka v souvislosti se spuštěním první linky Tureckého proudu; Gazprom zde měl dlouhodobé závazky vůči Bulharsku za podmínek „ber nebo plať) pouze v tom případě, pokud druhá linka Tureckého proudu povede přes území Bulharska.

Ukazuje se, že nejistoty přetrvávají?

Je pravda, že ruská strana chce získat všechny možné záruky, že nová potrubní síť nebude v nějakém stádiu zablokována. Zde je však třeba zdůraznit, že herní pravidla se změnila. Zatímco dříve v projektu Jižní proud ruská strana musela sama stavět potrubí (a tudíž brát na sebe riziko), nyní staví potrubí bulharská strana se zárukou čerpání. To znamená, že rizik je zde pro Rusko méně.

V Srbsku se naopak Rusko bude pravděpodobně účastnit výstavby plynovodu, protože tato země není členskou zemí EU a nová pravidla regulování plynového trhu se na ni nevztahují.

Poslední události v Srbsku svědčí o tom, že právě tato trasa se stává stále reálnější.

Za prvé vedení Gazpromu a srbské vedení projednala výstavbu nového plynovodu. Nejdůležitější je však to, že bylo oznámeno, že Gazprom – energetický holding, dceřinná společnost zabývající se energetickým průmyslem, zahájil v Srbsku výstavbu nové plynové tepelné elektrárny. Je jasné, že provádět takové investice je rozumné v podmínkách zaručených dodávek plynu, nejlépe vlastního. Tím spíše, že mají být postaveny až čtyři plynové elektrárny.

Závěr je jasný: ruská strana si chce zachovat svůj energetický vliv na Balkáně. A v tomto kontextu je třeba věnovat pozornost nedávným nepokojům v Srbsku, které částečně připomínají události v Makedonii před dvěma lety.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Bulharsko se rozhodlo prodloužit Turecký proud
Srbské ministerstvo energetiky očekává v nejbližší době pokračování Tureckého proudu
Maďarsko oznámilo svou připravenost připojit se k Tureckému proudu
Medveděv vyjmenoval podmínky pro pokračování v dialogu s Bulharskem o Tureckém proudu
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář