16:54 14. listopadu 2019
Ruský prezident po snídani s hlavou ČLR Si Ťin-pchingem

Čína chce více plynu, Gazprom jde na východ. Co musí dělat Evropa?

© Sputnik / Aleksey Nikolskyi
Byznys
Získat krátkou URL
232422
Sledujte nás na

Jak oznámil prezident Ruské federace Vladimir Putin na závěrečné tiskové konferenci fóra Jedno pásmo, jedna cesta, čínští soudruzi dost naléhavě požádali Rusko, aby prozkoumalo možnost zvýšení dodávek plynovodem Síla Sibiře.

„Objemy zemního plynu, které Čína potřebuje, tyto objemy rostou. Víc než to, čínští partneři nás nyní žádají, abychom prozkoumali možnost zvýšení dodávek plynovodem Síla Sibiře, který už koncem tohoto roku uvedeme do provozu. Technologické možnosti to umožňují, takže to uděláme,“ řekl ruský prezident novinářům. Putin podotkl, že technické možnosti to umožňují nehledě na dvojnásobný celkový růst dodávek ruského zkapalněného plynu a také na to, že v současné době je právě vstup na globální trhy LNG pro domácí plynové odvětví prioritou.

Proto novináři zvláště netrpělivě čekali na tiskovou konferenci šéfa Gazpromu Alexeje Millera, který ztělesňuje ruský plynovodní monopol. A Alexej Borisovič, který se zúčastnil mj. také schůzky Vladimira Putina se Si Ťin-pchingem, která se konala v rámci fóra, jejich naděje splnil. Oznámil, když ne změnu, tak alespoň dost radikální posun trendů a kurzů exportní politiky ruského plynového giganta. Máme-li Millerovi věřit, může se Gazprom do roku 2035 stát vůbec hlavním exportérem plynu na čínský trh. „Na pořadu dne je projednání dvou dalších projektů dodávek: z Dálného východu a po západní trase,“ oznámil v průběhu tiskové konference šéf Gazpromu. V případě jejich realizace – a Rusko je už zvyklé na skoro bezvadné plnění svého programu, aspoň pokud jde o „velké projekty“ – se může stát Gazprom pro Čínu skutečně dodavatelem číslo jedna.

Posuďte sami: nynější projektovaná kapacita plynovodu Síla Sibiře, jehož výstavba bude ukončena už do konce letošního roku, zabezpečí dodávku více než jednoho trilionu krychlových metrů zemního plynu v nejbližších 30 letech. Přičemž v případě nutnosti Gazprom určitě vyhoví naléhavým prosbám čínské strany a kapacitu zvýší. A proč by ne? Surovinová základna plynovodu, která zahrnuje nové velké zásoby na východě Ruska (jde především o nesmírně bohaté Čajandinské naleziště, jeho rozpracování se nyní rozbíhá), to zcela umožňuje.

A spotřeba zemního plynu v samotné Číně stále roste – o 15 % v roce 2017 a o 18 % v roce 2018.

Import se přitom zvýšil ještě více, asi o jednu třetinu.

V důsledku toho vystoupila ČLR na první příčku v seznamu největších světových importérů zemního plynu, poptávka po plynu v Číně se dokonce i za nynější obrovské spotřeby bude zvyšovat i nadále.

Alexej Miller však novináře zvláště upozornil na poloostrov Jamal: „To je velmi bohatý plynonosný revír, který bude zabezpečovat spotřebitele plynem v průběhu více než jednoho sta let. A skutečnost, že je Jamal velmi bohatým plynonosným regionem, určuje, že západní trasa dodávek ruského potrubního plynu do Číny se může stát nejperspektivnějším a nejvýznamnějším plynovodním koridorem. Proto právě Jamal má všechny předpoklady k tomu, aby se stal centrem dodávek plynu jak na Západ, tak i na Východ.“ I když Alexej Borisovič zvláště zdůraznil význam nejen východního, ale i západního směru, v Evropě přijali jeho slova jako dost znepokojivý signál.

Vysvětlíme to.

Když se Gazprom chystá zvyšovat objemy exportu do Číny, a jsou-li tyto plány dost konkrétní právě díky surovinové základně na Jamalu, znamená to, že zvyšovat objemy exportu potrubního plynu do Evropy zcela určitě nechystá. A Evropa by se měla spokojit s objemy, které budou dodávat rozestavěnými nebo již postavenými „proudy“: Severními a Tureckými (včetně už dávno fungujícího Modrého proudu). A také polsko-běloruským potrubím projektu Jamal-Evropa a problematickým ukrajinským plynovodním systémem. Který podle všeho už končí svůj životní cyklus z důvodů, které nezáleží jak na Evropě, tak ani na Rusku.

Avšak potřeba potrubního plynu roste i nadále.

A diverzifikace dodávek zemního plynu z Jamalu s jejich částečným přesunem čínským směrem dělá z ruského plynu v Evropě, i když částečně, ale přece jen dost nedostatkové zboží.

Ne, Evropa zůstává pro ruský plyn i nadále prioritním trhem, avšak už zdaleka ne jediným. A pro evropské spotřebitele se stává nákup ruského potrubního plynu mnohem významnějším, než je pro ruské dodavatele jeho prodej. A nyní, když začíná další evropský byrokrat mluvit třeba o nutnosti jakéhosi omezení Nord Stream 2, má to v kancelářích evropských energetických obrů takový ohlas, že Gazprom už ani nemusí do diskuse zasahovat.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Čína bude zvyšovat objemy dodávek plynu z Ruska a Kazachstánu
Čína přesedlala na ruský plyn
Gazprom uvedl, kdy začnou dodávky ruského plynu do Číny
Plyn do Číny před termínem: Evropa by se nad tím měla zamyslet
Štítky:
ekonomika, plynovod, energetický trh, energetika, plyn, Evropa, Síla Sibiře, Alexej Miller, Vladimir Putin, Čína, Rusko, Gazprom
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář